Na Marsu může být život jen hluboko pod zemí. Rudá planeta je totiž radioaktivní
Rovery Curiosity a Perseverance dělají, co mohou, jedno je teď ale docela jisté. Pokud chtějí najít nějaké aminokyseliny, které tam zbyly po nějaké dávné civilizaci nebo jiné formě života, budou muset do hloubky alespoň dvou metrů. A to znamená, že oba rovery jsou prakticky odsouzeny k neúspěchu, protože vrtají pouze do několikacentimetrové hloubky.
Za všechno může fakt, že Mars nemá magnetické pole, a i když disponuje velmi řídkou atmosférou, nic nebrání tomu, aby tuto planetu sžíralo kosmické záření. Mars je de facto radioaktivní, protože záření samozřejmě ničí veškeré aminokyseliny, a to dost rychlým tempem. Pokud by tedy zůstala, nebo se naopak na povrchu nějaká aminokyselina, tedy základní kámen života, objevila, radiace ji okamžitě zničí.
Je to v podstatě špatná zpráva pro všechny mise na Marsu, které tam hledají jakékoliv známky života. A je to i špatná zpráva pro všechny budoucí lidské mise, protože ty se budou muset především chránit před radiací. Navíc to podle nových dat NASA vypadá, že kosmické záření je na Marsu tak intenzivní, že dokáže proniknout skutečně hluboko do tamní horniny. Proto je třeba hledat známky života hlouběji než dosud.
I přes tyto drsné podmínky vědci stále trvají na tom, že kdysi Mars měl magnetické pole, stejně jako hustou atmosféru a povrchové oceány. Tudíž byl na tom zjednodušeně řečeno stejně jako nyní Země a mohl tedy bez problémů hostit život. Takový život by po sobě minimálně zanechal právě aminokyseliny, které se jednotlivé mise snaží na Marsu najít.
Ale je tu ještě jeden problém. Vědci udělali několik pokusů s aminokyselinami, kdy simulovali podmínky na Marsu a díky tomu zjistili, že vše, co by mohlo být pozůstatkem dávného života na rudé planetě 100 milionů let zpátky, už je díky radiaci zničeno. Pokud tam tedy někdy byl ještě starší život, budou po něm stopy ve větší hloubce, kam se zatím žádný z roverů není schopen provrtat. Mohou tedy pouze spoléhat na náhodu nebo narazit na nějaký povrchový důkaz o přítomností dávné civilizace či některé jiné formy života.
Vědci ale trvají na tom, že na Marsu zkrátka nějaký život někdy byl. Vědí to díky analýze meteoritu pocházejícího z Marsu. "Identifikovali jsme několik aminokyselin s přímým řetězcem v meteoritu RBT 04262, o kterém se domníváme, že pochází z Marsu, ačkoli mechanismus tvorby těchto aminokyselin v RBT 04262 zůstává nejasný,“ uvedl astrobiolog Danny Glavin z NASA. "Protože meteority z Marsu jsou obvykle vymrštěny z hloubek alespoň 1 metru nebo více, je možné, že aminokyseliny v RBT 04262 byly uchráněny před kosmickým zářením."
Jenomže to by v nějaké budoucí misi na Mars musela být nějaká pořádná vrtná souprava. Současné rovery mají zjevně pramalou šanci známky života hluboko pod povrchem najít.
Autorský článek, další zdroj: Science Alert
