Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Proč jsou sluneční skvrny tak nebezpečné? Setkávají se v nich totiž magnetická pole. Ta se vytvoří z elektrických nábojů plazmy a pak prasknou. A následné výbuchy, vlastně sluneční erupce, pak uvolní materiál, kterému se říká výron koronální hmoty.

Pak se sluneční erupce zjednodušeně řečeno dostanou až do zemské atmosféry, kde vytváří tzv. rádiový výpadek. To je vlastně blackout, jehož intenzitu tady na Zemi označujeme stupnicí R1 až R5. V květnu se takové blackouty o intenzitě R3 odehrály v Asii a Austrálii, o čemž se v Evropě příliš veřejně nemluvilo.

Navíc sluneční erupci trvá zhruba osm minut, než se dostane do naší atmosféry, takže my lidé nemáme prakticky žádnou šanci se na blackout připravit. Poloha současné nebezpečné skvrny, kterou vědci označili jako AR3038 je taková, že Zemi bude ohrožovat ještě několik dní, popřípadě pár týdnů.

Pokud tedy dojde v této době k erupci, postihnou určitá místa na Zemi nové blackouty. To se stane vždy pouze na místech, která jsou lidově řečeno v přímém zásahu tohoto výronu koronální hmoty. V tomto případě by se podle Evropské kosmické agentury mělo nejspíš jednat o polární oblasti Země. Vědci očekávají, že půjde o průměrnou erupci, navzdory obrovské velikosti sluneční skvrny. Takže by se tady na Zemi mělo jednat jen o krátké výpadky.

Vesmír

Konečně je jasno. Na Venuši žádný život není

Během takových bouří nižších úrovní se vytváří také polární záře, což je jev, který je lidmi velmi obdivován, ve skutečnosti jde ale o nebezpečnou záležitost. Když bude taková erupce dostatečně veliká, může také ohrozit satelity, kterých je na nízké oběžné dráze Země víc než dost a ty mohou skutečně spadnout. Největším rizikem pro Zemi a její populaci je ale blackout, který bude znamenat nejen výpadek elektrické energie, ale i internetu a tím prakticky i veškerého světového systému,

Fakt, že se to může stát, vědci připouštějí čím dál častěji. Ještě donedávna se domnívali, že Slunce funguje v jedenáctiletém cyklu, což by znamenalo, že jeho aktivita, a tím i hrozby potenciálně nebezpečných erupcí, bude stoupat až do roku 2025.

Nedávno ale vědci připustili, že Slunce je aktivnější, než by podle jimi stanovenému cyklu mělo být, a vyjádřili obavy, že dost možná fungování Slunce úplně nepochopili, nebo se případně se Sluncem děje něco zatím nevysvětlitelného.

Každopádně obrovská skvrna na Slunci nyní budí obavy a nezbývá než doufat, že se i tentokrát Země vyhne vážným událostem, které by její chod mohly na nějaký čas zcela ochromit. Naposledy k něčemu podobnému došlo v roce 1989, naštěstí jen lokálně v Kanadě, kde došlo k dlouhým a velmi rozsáhlým výpadkům proudu.

Autorský článek, další zdroj: Live Science