Vědci odhadují, jak dlouho bude trvat boj s koronavirem. A nemají dobré zprávy

Situace ohledně koronaviru je podle vědců velmi vážná
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
19. března 2020 10:15 / Pixabay
  1   0
Proti novému typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, se snaží bojovat celý svět. A zprávy, které přicházejí nejsou nikterak povzbudivé.

Tým z londýnské Imperial College vedený ředitelem Ústavu pro nemoci a analýzu výjimečných situací Neilem Fergusonem zveřejnil studii, v níž hledal odpověď na otázku, co mají Evropa a USA dělat s koronavirem. Drastické opatření ve formě omezení volného pohybu osob by mělo být dodržováno, dokud nebude vyvinuta vakcína, tedy i déle než rok.

Situace ohledně koronaviru je podle vědců velmi vážná. Fergusonův model bere v úvahu vlastnosti viru, chování lidí a zohledňuje kapacitu zdravotnictví. Tyto faktory nakonec rozhodnou o tom, kolik lidí kvůli nákaze zemře. Vědci ve studii konstatují, že se nabízí tři možnosti strategií – snaha o zmírnění epidemie, pokus o její úplné potlačení nebo nicnedělání. Jako nejlepší možnost samozřejmě uvádí snahu o její potlačení.

Podstatné je, kolik jeden pacient s koronavirem nakazí dalších lidí. Pokud nakazí více než jednoho člověka, bude nakažených neustále přibývat. Pokud se podaří snížit reprodukční faktor pod jedničku, podaří se epidemii zastavit. Pokud ho ale zmírníme na co nejnižší míru, slabě nad jedničku, podaří se ji alespoň zpomalit. Vědecký tým počítá v modelu s tím, že jeden nakažený nakazí 2 až 2,6 dalších lidí.

Vědci modelovali situaci pro Velkou Británii a USA, jejich závěry se ale dají použít pro většinu vysoce rozvinutých zemí, to znamená i pro Česko. Podle vědců třetina nakažených chytí nemoc doma, třetina ve škole nebo v práci, třetina jinde. Inkubační doba je v modelu vypočítána na 5,1 dne, pacient ale začne nákazu šířit i 12 hodin před tím, než u něj propuknou příznaky. V modelu se počítá s tím, že nakažený bez příznaků začne nákazu šířit 4,6 dne poté, co se sám nakazil a bude ji šířit po 6,5 dne.

Podle studie by měla vláda využít celkem 5 opatření – izolaci nemocných doma, karanténu rodinných příslušníků nakažených, omezení kontaktů u seniorů nad 70 let, omezení kontaktů pro celou populaci a uzavření škol a univerzit. V případě jejich zavedení se počítá s tím, že je bude dodržovat zhruba 75% lidí a že budou mít i vedlejší účinky, jako například vzájemné infikování členů jedné domácnosti.

Podle studie bude potřeba toto konkrétní opatření dodržovat až do doby, kdy bude vyvinuta vakcína či alespoň lék. To může trvat třeba rok. Pokud nebudeme schopni se opatřeními řídit, epidemie se podle Fergusona může brzy vymknout z rukou, dojde k přetížení zdravotnictví a ke stejné situaci jako v severní Itálii, kde v současné době umírá přes 400 lidí denně.

Podle studie měl čas být rozdělen tak, aby lidé byli kupříkladu dva měsíce v karanténě, pak měsíc ne a následně dva měsíce znovu ano. Ačkoliv by tento postup nebyl tak efektivní jako karanténa trvalá, nakažených by začalo i tak postupně ubývat a především by byl pro veřejnost rozhodně snesitelnější. Lid totiž není na dlouhotrvající a nepřerušovanou karanténu psychicky připraven. Koronavirus lze zastavit velmi rychle. Cesta je ale drastická. Čtěte více.

Erik Toman | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Americká armáda bude mít obrovskou flotilu nových stíhaček

Dům a zahrada

Čas v karanténě můžete využít ke studiu jazyků

Cestování

Pohádková země, která vám nabízí exotiku, rozmanitou přírodu i nečekaně krásné pláže

Zavřít reklamu