Exkrementy odhalily v nové studii fakta o zhroucení mayské civilizace

Mayskou civilizací otřáslo hned několik klimatických změn
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Objevy 
29. července 2021 07:42 / Pixabay
  0   0
V nové studii středoamerické civilizace Mayů odhalily vzorky starodávných exkrementů, jak se velikost této významné a dosud do značné míry tajemné civilizace vyvíjela v reakci na změnu klimatu.

Vědci identifikovali čtyři různá období, kdy se mayská populace měnila v reakci na zvlášť suchá nebo zvláště vlhká období, která navíc dosud nebyla zdokumentována. Jde o letopočty 1350–950 př. n.l., 400–210 př.n.l. a 90–280 našeho letopočtu a 730–900 našeho letopočtu.

Analýza exkrementů jako nová metoda mění dějiny

Díky exkrementům vědci přišli na to, že město Itzá, které se nachází v dnešní Guatemale u jezera Petén, bylo osídleno asi o 650 let dříve, než dosud naznačovaly archeologické důkazy. Už poněkolikáté tak exkrementy mění dějiny. I tato studie využívá relativně novou metodu analýzy založenou na organických molekulách v exkrementech, které se konzervují ve vrstvách sedimentů pod jezery a řekami, někdy i tisíce let. 

Mayskou civilizaci ovlivňovalo klima

V tomto případě vědci analyzovali vzorky z jezera poblíž města Itzá a na základě objevů z tradičních archeologických vykopávek je porovnávali. Vše pak ještě srovnali s historickými údaji o klimatu, včetně důkazů o srážkách (nebo jejich nedostatku) a úrovních pylu z geologického záznamu. A našli určité korelace, ale také některé nové populační posuny ve starověkých vrstvách zbytků mayských exkrementů.

"Je důležité, aby společnost obecně věděla, že před námi byly civilizace, které byly ovlivněny změnami klimatu a musely se tomu přizpůsobovat,“ říká biogeochemik Peter Douglas z McGill University. "Propojením důkazů o klimatu a změně populace můžeme  vidět jasnou souvislost mezi srážkami a schopností těchto starověkých měst udržet svou populaci.“ Mayové, kteří žili v jižních nížinách, byli prvními, kteří se dostali do problémů v důsledku změny klimatu. Deště a prales se staly místem, kde už nemohli dál přežít. Mayská civilizace z této oblasti se od té doby drobila na různé menší, méně civilizované populace.

Tým byl také schopen z exkrementů identifikovat populační výkyv v době finálního útoku Španělů na poslední pevnost Mayů v sousední oblasti z roku 1697. Ten vlastně udělal tečku za touto obdivovanou civilizací. Naopak ale existují situace, kdy dobře známý výskyt početné mayské populace v Itzanu neodpovídá objemu objevených exkrementů. Vědci si nicméně myslí, že je to způsobeno faktem, že mayové vlastní exkrementy používali jako hnojivo pro plodiny. Tedy způsob, jak zabránit degradaci půdy a ztrátě živin v jejich zemědělské půdě.

A to vše lze posoudit ze zbytků výkalů, které se našly po tisících letech, což ukazuje, že tato metoda analýzy může být užitečnou součástí sady vědeckých nástrojů, pokud jde o sledování změn populace zpět do starověku. Dále čtěte: Tohle je náš nejbližší předek. Říká se mu dračí muž a je nejspíš nově objeveným druhem.

Zdroj: Quaternary Science Reviews.

Mirka Malá | inStory.cz
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Americká bezposádková loď umí sama vypouštět ty nejnebezpečnější rakety světa

Dům a zahrada

Začíná období dýní. Je potřeba sklidit je ve správný čas, jinak vám do jara nevydrží

Cestování

Žhavý tip na zářijovou dovolenou. Klid, pohoda a vynikají jídlo je tady samozřejmostí

Zavřít reklamu