Kosmická loď zachytila vůbec poprvé mohutnou erupci na povrchu Slunce
Aby NASA a Evropská kosmická agentura mohly pozorovat a studovat tyto druhy výbuchů, kterým se říká výrony koronální hmoty, vyslaly do vesmíru v únoru 2020 sondu Solar Orbiter.
Nebezpečné erupce mohou měnit počasí
Sonda se letos v únoru ke Slunci přiblížila velmi blízko, když doletěla do vzdálenosti 77 milionů kilometrů od Slunce, což je poloviční vzdálenost mezi Sluncem a Zemí. Když obíhala kolem Slunce zpět do chladnějších zón vesmíru, zachytila videozáznamy dvou erupcí.
Tři zobrazovací přístroje na kosmické lodi sledovaly, jak koronální hmota opouštěla Slunce a šířila se vesmírem. První přístroj zaznamenal samotné Slunce, zatímco druhý zachytil tok energie sluneční koronou neboli vnější atmosférou. Třetí zobrazovač zachytil proud elektricky nabitých částic, prachu a kosmických paprsků proudících do vesmíru.
Výbuchy jako byly tyto jsou sice na pohled krásné, ale často interagují s atmosférou Země, aby vytvořily polární záře i mnohem nebezpečnější jevy. V roce 1989 například zastavily elektricky nabité částice ze Slunce energetickou soustavu Quebeku asi na devět hodin. Dvě další sluneční bouře přerušily nouzovou rádiovou komunikaci po dobu 11 hodin krátce po hurikánu Irma v roce 2017. Sluneční bouře mohla dokonce přerušit i vysílání SOS z Titaniku.
Výbuchy sluneční aktivity mohou také ohrozit astronauty tím, že mohou poškodit kosmické lodě nebo vyřadit komunikaci či samotné řízení lodi. A to je také důvod, proč Solar Orbiter tyto erupce sleduje. Studium zdroje těchto nepředvídatelných elektrických bouří by vědcům mohlo pomoci zjistit, jak chránit astronauty i elektrickou síť Země. "To, co chceme se Solar Orbiterem udělat, je pochopit, jak naše hvězda vytváří a řídí neustále se měnící vesmírné prostředí v celé sluneční soustavě,“ řekl Yannis Zouganelis z ESA. "U naší hvězdy stále existují některé záhady, které zůstávají nevyřešeny.“
Erupce zachytily i jiné sondy
Na druhé straně Slunce, poblíž Země, jsou další dvě kosmické lodě ESA, a to družice PROBA-2 a sluneční a heliosférická observatoř, které erupce rovněž zachytily.
Slunce totiž vstupuje do nového 11letého slunečního cyklu, což znamená, že jeho erupce budou častější, než dosáhnou svého vrcholu v roce 2025. Během příštích šesti let proto bude sluneční orbiter létat blíže ke slunečním pólům, kam se žádná sonda ještě nedostala. Očekává se také, že pošle první fotografie slunečních pólů zpět na Zemi. Kosmická loď bude schopna držet krok s rotací Slunce, což jí umožní dlouhodobě se vznášet nad určitými místy a sledovat erupce a další zvýšené aktivity Slunce. Kombinací dat ze sluneční orbity a dalších vesmírných dalekohledů mohou NASA a ESA sledovat sluneční erupce, respektive jejich cestu a dopady na samotnou Zemi.
"Za posledních 25 let jsme si uvědomili, že díky erupcím se toho mezi povrchem Slunce a Země stane hodně,“ uvedla Robin Colaninno, výzkumná pracovnice pracující na jedné z kamer Solar Orbiter. "Doufáme tedy, že získáme mnohem lepší rozlišení všech těchto událostí.“ Dále čtěte: Existují důkazy, že na Marsu jsou aktivní sopky, což zvyšuje šanci na jeho nedávnou obyvatelnost.