V jurských lesích žil Monkeydactyl, opičí ptakoještěr s lidskými palci

 Objevy 
24. dubna 2021 13:05 / Radek Chlup
  0
📷
3 fotografie v galerii
Monkeydactyl byl pterosaurus žijící stromovým životem  Foto Chuang Zhao
Pod závojem hustých jurských lesů mezi vysokými stromy na území dnešní Číny plachtil miniaturní létající plaz. Vyhledával drobnou potravu, jako jsou brouci, a s pomocí svých protilehlých palců s mrštností opice lezl po větvích. Seznamte se s Monkeydactylem, podivně vypadajícím pterosaurem s netypickým životním stylem.

Pterosauři či ptakoještěři jsou vyhynulí druhohorní plazi rozmanitých druhů a první aktivně létající obratlovci. Rozpětím křídel někdy dosahovali 10 až 12 metrů, v extrémních případech dokonce až 15 metrů, což odpovídá turistickému letadlu střední velikosti. Byli to největší létající živočichové, kteří brázdili nebesa. Mezitím v pralesích poletovali miniaturní druhy, které se od zaběhlých představ „pravěkých čápů“ lišily. 

Perfektně zachovalá fosilie prapodivného pterosaura pojmenovaného jako Kunpengopterus antipollicatus (druhé slovo v řeckém jazyce znamená „naproti“ a „palec“) byla objevena coby součást skály v provincii Lianong ve Tiaojishanské formaci na severovýchodě Číny. Z důvodu kostrbatosti jeho jména dostal vtipnou přezdívku Monkeydactyl. Zkamenělina zahrnuje několik vajec a jednu téměř kompletní kostru. K jejímu prozkoumání byl aplikován mikro-CT sken, který umožnl nahlédnout pod kamennou vrstvu na kompletní tvar živočicha a jeho svalstvo na předloktí.

Tak je to ptakoještěr, nebo opice?

K. antipollicatus byl ptakoještěří podivín. S rozpětím křídel o pouhých 90 centimetrech žil a drobnou kořist v podobě hmyzu lovil mezi stromy, po nichž za pomoci protilehlých palců lezl s obratností opice. Získal tak přístup k pro ostatní ptakoještěry nedostupné potravě. „Je to zajímavý objev. Poskytuje nejranější důkazy o skutečném protilehlém palci,“ řekla Fion Waisum Maová, hlavní autorka studie a výzkumnice na Birminghamské univerzitě v Británii. Právě CT-sken prozradil, že Monkeydactyl měl na každé paži jeden takový palec. Svedl pomocí něj uchopit větev či lapit kořist.

Protilehlé palce se obvykle vyskytují u savců (například u primátů, kterým umožňuje manipulaci s předměty, jako jsou klacky) a u některých druhů žab. S výjimkou chameleonů jsou u plazů extrémně vzácné. A u vymřelých pterosaurů nevídané. Plazi tedy byli ještě rozmanitější a specializovanější na různé způsoby života, než jsme si mysleli, vyplývá z výzkumu publikovaného v časopise Current Biology.

Ráj fosilií 

Tiaojishanská formace je datována do období pozdní Jury, střední éry doby dinosaurů před 200 až 145 miliony let. Tehdy se v oblasti rozkládaly husté lesy tvořené převážně vysokými jehličnany a kvetoucími jinany. Tento ekosystém byl pro netypického ptakoještěra naprosto ideálním teritoriem, které odpovídalo jeho životnímu stylu.

Mimochodem, všechny zde nalezené fosilie jsou překvapivě zachovalé. Z Tiaojishanské formace paleontologové přivezli více než 100 rostlinných a živočišných zkamenělin, a to včetně desítek pterosaurů a malých, ptákům podobných dinosaurů.

Podle výzkumníků nám Monkeydactyl dává nečekané a neocenitelné informace o evoluční historii už tak rozmanitých pterosaurů. Možná, že se před námi skrývají další zajímavé, netypické druhy. Psali jsme také: Vejce pterosaura jsou extrémně vzácnou fosilií. Tento nález nemá v historii obdoby.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hvězdy se podělily se svými fanoušky o „nezapomenutelný piknik“

Styl

Skvělý asijský trik, díky kterému už nikdy rýži nerozvaříte

Tech

Vlastnit či nevlastnit? Auto na „operák“ je dostupnější než kdykoli předtím