Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Pterosauři či ptakoještěři jsou vyhynulí druhohorní plazi rozmanitých druhů a první aktivně létající obratlovci. Rozpětím křídel někdy dosahovali 10 až 12 metrů, v extrémních případech dokonce až 15 metrů, což odpovídá turistickému letadlu střední velikosti. Byli to největší létající živočichové, kteří brázdili nebesa. Mezitím v pralesích poletovali miniaturní druhy, které se od zaběhlých představ „pravěkých čápů“ lišily. 

Perfektně zachovalá fosilie prapodivného pterosaura pojmenovaného jako Kunpengopterus antipollicatus (druhé slovo v řeckém jazyce znamená „naproti“ a „palec“) byla objevena coby součást skály v provincii Lianong ve Tiaojishanské formaci na severovýchodě Číny. Z důvodu kostrbatosti jeho jména dostal vtipnou přezdívku Monkeydactyl. Zkamenělina zahrnuje několik vajec a jednu téměř kompletní kostru. K jejímu prozkoumání byl aplikován mikro-CT sken, který umožnl nahlédnout pod kamennou vrstvu na kompletní tvar živočicha a jeho svalstvo na předloktí.

Tak je to ptakoještěr, nebo opice?

K. antipollicatus byl ptakoještěří podivín. S rozpětím křídel o pouhých 90 centimetrech žil a drobnou kořist v podobě hmyzu lovil mezi stromy, po nichž za pomoci protilehlých palců lezl s obratností opice. Získal tak přístup k pro ostatní ptakoještěry nedostupné potravě. „Je to zajímavý objev. Poskytuje nejranější důkazy o skutečném protilehlém palci,“ řekla Fion Waisum Maová, hlavní autorka studie a výzkumnice na Birminghamské univerzitě v Británii. Právě CT-sken prozradil, že Monkeydactyl měl na každé paži jeden takový palec. Svedl pomocí něj uchopit větev či lapit kořist.

Protilehlé palce se obvykle vyskytují u savců (například u primátů, kterým umožňuje manipulaci s předměty, jako jsou klacky) a u některých druhů žab. S výjimkou chameleonů jsou u plazů extrémně vzácné. A u vymřelých pterosaurů nevídané. Plazi tedy byli ještě rozmanitější a specializovanější na různé způsoby života, než jsme si mysleli, vyplývá z výzkumu publikovaného v časopise Current Biology.

Ráj fosilií 

Tiaojishanská formace je datována do období pozdní Jury, střední éry doby dinosaurů před 200 až 145 miliony let. Tehdy se v oblasti rozkládaly husté lesy tvořené převážně vysokými jehličnany a kvetoucími jinany. Tento ekosystém byl pro netypického ptakoještěra naprosto ideálním teritoriem, které odpovídalo jeho životnímu stylu.

Mimochodem, všechny zde nalezené fosilie jsou překvapivě zachovalé. Z Tiaojishanské formace paleontologové přivezli více než 100 rostlinných a živočišných zkamenělin, a to včetně desítek pterosaurů a malých, ptákům podobných dinosaurů.

Podle výzkumníků nám Monkeydactyl dává nečekané a neocenitelné informace o evoluční historii už tak rozmanitých pterosaurů. Možná, že se před námi skrývají další zajímavé, netypické druhy. Psali jsme také: Vejce pterosaura jsou extrémně vzácnou fosilií. Tento nález nemá v historii obdoby.