Hypotézy o vysoké inteligenci některých dinosaurů i možné civilizaci vytvořené dinosaury
Představa pravěké civilizace, která by o miliony let předcházela té lidské, není zase tak mladá, jak by se mohlo zdát. O podobném tématu psali autoři sci-fi literatury již v polovině 20. století, ba dokonce ještě dříve. Jednalo se ale o pouhý výplod fantazie spisovatelů (jako byl například sovětský paleontolog a spisovatel Ivan A. Jefremov), nepodložený jakýmikoliv vědeckými fakty. Výrazný podnět podobným úvahám tak dalo až období tzv. dinosauří renesance, které od konce 60. let proměnilo náhled na dinosaury a z tupých a pomalých stvoření učinilo hbité, aktivní a relativně inteligentní tvory.
Dinosauří mozkovna se zvětšovala
První hypotézy o možné vysoké inteligenci některých dinosaurů pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Vědci si například povšimli, že u tzv. srpodrápých (dromeosauridních) dinosaurů se ke konci období křídy výrazně zvětšoval objem mozkovny a tedy i mozku samotného. Stačilo pak tyto teze domyslet do podstatného závěru – co by se asi stalo, kdyby tito dinosauři na konci křídy nevyhynuli a mohli se dál vyvíjet? Není možné, že by se u jejich vzdálených potomků objevil vysoký stupeň inteligence, který by jim nakonec umožnil vytvořit civilizaci a kulturu v užším slova smyslu?
Děsivý kříženec dinosaura a člověka
Drtivá většina paleontologů samozřejmě podobným představám nepopřávala sluchu, ostatně zpočátku je vděčně přijímali spíše autoři sci-fi příběhů od Spojených států až po Japonsko. Na začátku 80. let se ale v Kanadě objevil paleontolog, který se pustil o velký kus dál. Jmenoval se Dale Russell a spolu s výtvarníkem Ronem Séguinem vytvořil v roce 1982 hypotetický model inteligentního dinosaura – dinosauroida – který byl až děsivým způsobem podobný jakémusi kříženci člověka a dinosaura. Při výšce 1,3 metru má vzpřímenou postavu, tříprsté ruce s protistojnými prsty a velkou vyboulenou mozkovnu o objemu 1100 cm3.
Dinosauroid jako celebrita
Obličej tmavě zeleného dinosauroida je poměrně plochý, oči obrovské a pronikavé. Russell při jeho tvorbě zohlednil i vlastní objev dravého dinosaura ze skupiny troodontidů, jehož nápadným znakem byla na poměry dinosaurů skutečně obří mozkovna. Model se brzy proslavil i za hranicí spekulativní vědy a někteří žurnalisté o něm dokonce psali jako o skutečném objevu nového druhu inteligentního dinosaura! Repliky tohoto modelu je dnes možné najít v různých institucích prakticky po celém světě, dá se tedy říci, že se stal jakousi ikonou současné populární kultury. A stejně tak i samotná hypotetická dinosauří civilizace.
Druhohorní civilizace by byla vymazána
Ve skutečnosti však pro nic podobného nemáme sebemenší doklad, i když je zároveň pravdou, že potenciální civilizace z období druhohor, která by ustrnula nebo byla zničena například ve fázi jakési doby kamenné, by nejspíš neměla šanci zachovat jakékoliv rozeznatelné pozůstatky. Stále tedy můžeme popouštět uzdu své fantazii, i když asi ne v rámci zmíněného Russellova dinosauroida. Většina paleontologů se dnes totiž shoduje na tom, že případný inteligentní potomek malých teropodních dravých dinosaurů by byl opeřený, jeho trup by byl horizontální a vypadal by spíše jako někteří dnešní nelétaví ptáci. Více se o podobném tématu dozvíte také v tomto článku a například i v tomto článku.