Skutečný Jurský park existoval. V okolí Brna žili vzdálení příbuzní slavného druhu Tyrannosaurus rex

Tyrannosaurus rex je stále nejslavnějším dinosaurem
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
02. června 2020 09:50 / Pixabay
  8   0
Při sledování filmů ze série Jurských parků a Jurských světů nejspíš nikoho nenapadne, že podobná menažérie se kdysi vyskytovala i na našem území. Přitom právě v období pozdní jury, asi před 160 miliony let, se na jižní Moravě potápěli velcí mořští plazi ze skupiny plesiosaurů a po souších se proháněli draví dinosauři, vzdáleně příbuzní slavného druhu Tyrannosaurus rex.

Nejedná se přitom o první objev dinosauřích zkamenělin na našem území. Dva nálezy fosilních fragmentů, které by mohly patřit dinosaurům, byly objeveny už na konci 19. století, jeden v Holubicích u Kralup nad Vltavou a druhý v Srnojedech u Pardubic. Dodnes ale není jisté, zda se skutečně jednalo o zkameněliny dinosaurů a ne jiných obratlovců z období druhohorní křídy.

V polovině 90. let minulého století byla v pískovcovém lomu u Červeného Kostelce objevena tříprstá stopa, která mohla patřit malému dinosaurovi z období dávného triasu (před více než 200 miliony let). K ní v roce 2010 přibyla další stopa jiného dinosaura, objevená ve stejné dovezené hornině, ale tentokrát na území Botanické zahrady v Praze.

Nejvýznamějším objevem u nás je stehenní kost

Nejvýznamnějším objevem dinosauří fosilie na našem území je ale nepochybně stehenní kost a několik dalších úlomků menšího býložravého dinosaura, objevené náhodně lékařem Michalem Moučkou v roce 2003 nedaleko Kutné Hory. Asi 4 metry dlouhý býložravec žil v době před 95 miliony let, kdy byla většina našeho území zaplavena mělkým mořem. Tito dinosauři žili možná v malých stádech na tehdejších „středoevropských“ ostrovech a objevená kost patřila jedinci, jehož tělo po smrti plulo nějakou dobu vodou a bylo ohlodáváno žraloky a dravými mořskými plazy.

Nejslavnější moment tohoto dinosaura nastal v září roku 2017, kdy dostal vědecké jméno Burianosaurus augustai. Jméno bylo zvoleno na počest našeho předního výtvarníka Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augusty, tedy dvojice, která společně popularizovala vědu o pravěkém životě kolem poloviny minulého století. Zatím je to jediný pojmenovaný dinosaurus z našeho území.

Masožravý dinosaurus žil v okolí dnešního Brna v době jurské

Všechno začalo už někdy před druhou světovou válkou, kdy do sbírek Německého technického ústavu v Brně přibyl zkamenělý zub, označený tehdejšími vědci za pozůstatek pravěkého mořského krokodýla. V roce 2012 si zub prohlédl tehdejší student Masarykovy univerzity Daniel Madzia, nyní paleontolog působící v polské Varšavě. Zkamenělý zub mu připadal zajímavý a brzy si byl jistý tím, komu kdysi patřil. Porovnal malou černou fosilii s desítkami dalších a v roce 2014 publikoval odbornou práci, jejíž závěr všechny milovníky pravěku příjemně překvapil.

Zub patřil středně velkému masožravému dinosaurovi (teropodovi), který žil v okolí dnešního Brna v době jurské. Po dvou se pohybující masožravec měřil na délku asi 5 až 6 metrů a mohl vážit několik stovek kilogramů. Podle Madzia byl příbuzný skupině teropodů zvaných megalosauridi, jako byl například západoevropský rod Eustreptospondylus.

Zkamenělina byla objevena v lokalitě Švédské šance na okraji moravské metropole. Zub má výrazné vroubkování na okrajích a jeho korunka byla dlouhá 2,5 centimetru. Pro srovnání lze uvést, že nejdelší známý zub slavného tyranosaura byl i s kořenem dlouhý asi 33 cm. A když už jsme u toho srovnávání – Tyrannosaurus rex byl s „moravským“ teropodem příbuzný jen vzdáleně. Žil navíc až o téměř sto milionů let později, na konci následujícího období křídy. Byl také mnohem větší a mohutnější, rekordní známé exempláře měřily na délku téměř 13 metrů a vážily až kolem 9 tun.

Tyrannosaurus rex byl mnohem těžší

Zatímco proslulý severoamerický obr vážil tolik, co dva dospělí sloni, dravý dinosaurus z Moravy byl těžký asi jen jako vzrostlý kůň. Přesto by byl pro člověka velmi nebezpečným tvorem, schopným ulovit jakéhokoliv tvora menší a střední velikosti. Je dokonce možné, že tito dravci žili a lovili ve smečkách, o tom se ale nic nedozvíme, pokud nebudou objeveny další zkameněliny.

Kromě dinosauřího zubu jsou ze stejné lokality známé také fosilie dravých mořských plazů ze skupiny plesiosaurů (někdy se pro ně používá zastaralé české přízvisko „plavnoještěři“). Tito až několik metrů dlouzí vodní tvorové s hydrodynamickým tvarem těla a ploutvovitými končetinami ovládali jurská moře jako jejich nejstrašnější predátoři.

České nálezy v Praze 

Největší zástupci, jako byli pliosauři, objevení na Špicberkách a v Rusku, měřili na délku kolem 15 metrů a vážili kolem 50 tun. Jen jejich hlava se zubatými čelistmi mohla být dlouhá přes tři metry! České nálezy těchto tvorů známe i z jiných míst než od Brna, například v Praze na lokalitě Bílá Hora byl kdysi objeven fragment čelisti dlouhý asi 64 centimetrů. V kompletním stavu by lebka tohoto mořského predátora měřila kolem 125 cm a celková délka by činila asi sedm metrů! Takového pořízka už bychom nechtěli potkat v rybníce ani na moři. Až tedy půjdete za rok znovu do kina na třetí díl Jurského světa, zapamatujte si – skutečný „Jurský svět“ byl kdysi i na našem území… Dále čtěte: V Jižní Americe byl objeven zcela nový druh dinosaura. Jeho vzhled se nepodobá žádnému známému tvorovi z naší planety. Psali jsme také: Přelomový objev. Vědci našli dinosauří DNA.

Vladimír Socha | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Zdrojové kódy byly pohřbeny v Arktidě pro budoucí generace. Bunkr ukrývá více než milion vzorků semen

Dům a zahrada

Stále zelenou aukubu japonskou můžete pěstovat doma i venku

Cestování

Na výlet do Plzně i s dětmi: Koupání v rybníce, za strašidly do muzea a za zvířátky do ZOO

Zavřít reklamu