Maďarské tajemství. Deformované mimozemské lebky nabízejí pohled do života během kolapsu Římské říše
Během pátého století našeho letopočtu lidé ve střední Evropě podvazovali lebku, což vedlo k prodlouženému tvary hlavy. Takto změněné lebky byly tak drasticky deformované, že je někteří přirovnávali k hlavám mimozemšťanů. Páté století bylo také obdobím politických nepokojů, kdy se Římská říše zhroutila a lidé v Asii a východní Evropě byli vysídlováni.
Maďarské tajemství
Hřbitov v maďarském Mözs-Icsei dűlő, na kterém se poprvé kopalo už v roce 1961, ukrývá velkou sbírku takových lebek. Nová studie popisuje, jak komunity podvazující lebky koexistovaly s jinými kulturami v době politické nestability a jak může být tradice roztahování lebek sdílena mezi různými skupinami.
Praxi umělého protahování lebek od dětství lze vysledovat až do paleolitické éry a přetrvává až do moderní doby. Podvazování se rozšířilo po střední Asii ve druhém století před naším letopočtem a expandovalo do Evropy kolem druhého a třetího století.
V nové studii vědci zkoumali 51 podlouhlých lebek z maďarského hřbitova, který leží na původním území Římské říše. Lebky patřily třem generacím tehdejších obyvatel říše.
První generace je považována za zakládající skupinu hřbitova a jejich ostatky jsou pohřbeny v římských hrobech. Druhá skupina je pohřbena ve stylu, který, jak se zdá, vznikl mimo region, zatímco třetí skupina kombinuje pohřební praktiky vycházející z římských i jiných tradic.
Jednotlivci s uměle nataženými lebkami byli nalezeni ve všech třech pohřebních skupinách, přičemž podlouhlé lebky tvoří asi 32 % pohřbů v první skupině, 65 % ve druhé skupině a 70 % ve třetí skupině. Variace v umístění a směru drážek v lebkách však naznačují, že mezi skupinami byly použity různé techniky podvazování.
Analýza izotopů a atomů v kostech poskytla více vodítek o tom, odkud jednotlivci v pozdějších hrobech pocházejí. Někteří pocházeli z okolí Mözsu a jiní se tam usadili poté, co byli vysídleni. Nalezení lidí různého původu naznačuje, že tyto skupiny žily společně a vytvořily komunitu, ve které byly různé kulturní zvyky sdíleny a přijímány mezi skupinami během posledních dnů Římské říše.
Potvrdilo se tak to, co archeologové předpokládali už dříve. Tedy fakt, že původní obyvatelé Římské říše se v její poslední fázi mísili s jinými příchozími kulturami a žili s nimi bez větších problémů. Dále čtěte: V Luxoru byla objevena mumie staroegyptské teenagerky pohřbené se šperky.
