Dlouho ztracená španělská pevnost byla objevena u pobřeží Mexického zálivu
Pevnost známá jako Fort San Antón de Carlos byla domovem jedné z prvních jezuitských misií v Severní Americe. Španělé ji postavili v roce 1566 v hlavním městě mocného domorodého amerického království ovládaného lidmi z tehdejší Calusy. Dnes je místo známé jako Mound Key, ostrov v zátoce Estero.
Nové technologie nabízí pohled do historie
Historické španělské dokumenty naznačovaly, že hlavní město Calusa a Fort San Antón de Carlos (pojmenované podle katolického patrona ztracených věcí) byly na Mound Key. Dokud však archeologové nepoužili laserovou technologii známou jako lidar (detekce a měření světla) a radar pronikající zemí, nebyli schopni zbytky pevnosti najít.
Lidar byl pro tento projekt nezbytný, protože pomohl zmapovat lokalitu pomocí laserů, což archeologům poskytlo podrobný pohled na geografii a struktury místa. Tato radarová technika funguje tak, že operátor umístí na zkoumané území zařízení podobné sekačce na trávu, které vysílá FM rádiové vlny do země. Když tyto vlny zasáhnou nějaké struktury ukrývající se pod zemí, odrazí se a umožní vědcům zmapovat jakékoli podzemní prvky.
Když tým nakonec začal kopat na označeném místě, našli zbytky pevnosti i keramické střepy a korálky.
Velký nález
Pevnost, jak vědci zjistili, je nejstarším známým příkladem stavby postavené v Severní Americe ze směsi vápna, písku, vody a rozbitých skořápek, což byl levný způsob stavění, dovezený do Ameriky právě Španěly.
Pro vědce ale nejde jen o potvrzení umístění dlouho ztracené pevnosti, ale také o příslib osvětlit historii Floridy.
Calusa kdysi byla politicky komplexní kulturou lovců a rybářů, kteří odolávali evropské kolonizaci téměř 200 let. Lidé z Calusy rovněž používali skořápky pro téměř všechno, včetně výroby nástrojů, nádobí, šperků a dokonce i pro stavbu vodních přehrad, které držely ryby v místě, aby je bylo možné snadno lovit.
Španělé neměli na Calusu dobrý vliv, ostatně jako na většinu kolonizovaných míst. Pevnost nakonec opustili v roce 1569 poté, co se jejich krátké spojenectví s Calusou rozpadlo.
Poté, co Španělé ovládli většinu jižní Floridy, byli lidé z Calusy zasaženi evropskými nemocemi a jejich síla zmizela. V době, kdy Španělé přenechali Floridu Britům, zbylá populace Calusy uprchla na Kubu.
Přestože byla populace Calusy ve své době nejmocnější společností na jižní Floridě, byla Španěly neúprosně vtažena do širšího světového ekonomického systému. Calusa tím, že zůstala věrná svým hodnotám a způsobu života, ukázala jistou odolnost, kterou většina ostatních původních společností v jihovýchodních Spojených státech neměla. I tak ji ale španělská kolonizace nakonec stála existenci. Dále čtěte: Starověké mayské království s pyramidou bylo objeveno v jižním Mexiku.
