Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Slunéčko východní se stalo jedním ze světově nejrozšířenějších slunéček a v současnosti se vyskytuje téměř na všech kontinentech. Kde se vlastně vzalo a proč se šíří tak rychle? A jak vlastně vypadá?

Jak asijskou berušku poznáte?

Slunéčko východní (Harmonia axyridis) neboli „slunéčko Harlekýn“ je invazivní druh pocházející z východní Asie. Jeho vzhled je nejpodobnější našemu slunéčku velkému, na rozdíl od něj však nemá kolem teček světlé kroužky. Dospělí jedinci asijských slunéček měří 6-9 milimetrů, ale jsou mohutnější než běžná slunéčka. Na jaře a v létě naleznete asijské berušky na bylinách či stromech, a to jak ve volné přírodě, tak i v městských parcích. Na podzim si pak hledají zimoviště v domech.

Základní zbarvení krovek slunéček východních je červené se symetricky rozloženými černými skvrnami, jejichž počet může být různý. Jiné formy mají krovky černé s červenými skvrnami, ale krovky mohou být i červenooranžové. Asi 15 % jedinců asijských berušek je černých se dvěma nebo čtyřmi červenými skvrnami. Larva těchto slunéček je černá s nápadnými oranžovými pruhy trnů po stranách.

Proč se tak rychle rozšiřují?

Asijské berušky se živí mnoha druhy mšic, mer a jiného drobného hmyzu na rostlinách, tím jsou užitečné. Jsou žravější než naše původní berušky, a proto bývají uměle vysazovány na škůdce v nepůvodních destinacích, kde se však snadno stanou invazivním druhem. Proč? Slunéčka východní nejsou totiž jen žravá a nevybíravá, ale rovněž také velice plodná. Samičky těchto berušek za svůj život nakladou až 2000 vajíček, a tak se rozmnožují velice rychle.

Když je se slunéčkem východním nějak manipulováno, vylučuje oranžovou tekutinu, což je silně zapáchající a jedovatá látka. I jeho larvy a kukly jsou jedovaté, proto slunéčko nemá mnoho přirozených nepřátel, také kvůli tomu se rychle rozšiřuje po světě.

Kam mizí naše původní slunéčka?

Slunéčka východní stojí za úbytkem našich původních slunéček. Berou jim potravu. Kromě toho však asijské berušky také požírají vajíčka a larvy jiných původních druhů slunéček, která jsou pro nás užitečná hlavně tím, že požírají mšice a červky.

Rovněž se před našimi slunéčky chrání houbou, kterou v sobě nosí a kterou jen přenáší, v jejich tělech je však houba pasivní. Pokud by tedy naše slunéčko sežralo slunéčko východní, zemřelo by, neboť by se v jeho těle aktivoval tento parazit od asijské berušky. Asijské berušky již tak téměř nahradily naše původní slunéčka, tím snižují biodiverzitu přírody.

Odkud pochází a jak se k nám dostalo

Slunéčko východní je původem z východní Asie, ale časem bylo zavlečeno do Severní Ameriky a také do Evropy. Jak se to stalo?

Přemnožení v Severní Americe

Slunéčko východní bylo v průběhu 20. století uměle vysazováno v Severní Americe jako přirozený nepřítel zemědělských škůdců, a to díky vysoké schopnosti likvidace škůdců a jeho vysoké plodnosti. Toto asijské sluníčko bylo imunní proti bakteriím a nemocem, proto se v Severní Americe poměrně rychle aklimatizovalo a uchytilo. Postupně se začalo nekontrolovatelně množit a rozšiřovat z polí či skleníků i do volné přírody. S rychlostí stovky kilometrů za rok se masivně rozšířilo po celém kontinentu Spojených států a v jižních oblastech Kanady. Amerika se tak stala domovem milionů slunéček východních. Asijské berušky však také byly vysazovány i v několika dalších zemích světa.

Rozšíření ze západní Evropy až k nám

Zcela nezáměrně se asijské berušky rozšířily také do západní Evropy, kde v mnoha oblastech vytlačují jiné původní druhy slunéček. A jak se dostaly do Evropy? V roce 2004 slunéčko východní nejspíše omylem převezli lidé přes La Manche, a tak se poprvé dostalo do Velké Británie, kde se během pouhých tří let rozšířilo skoro po celé zemi. V západní Evropě bylo slunéčko východní záměrně vysazováno již od začátku 80. let, masově se tam však šíří až v několika posledních letech.

V Česku byl pak pozorován první výskyt asijských berušek v roce 2006, v polovině listopadu 2008 již byla hlášena jejich přítomnost téměř ve všech krajích ČR. Dnes jde u nás o běžný druh slunéčka a jeho invaze postupuje dále na Slovensko a do Maďarska. Dále čtěte: Ochránci přírody tápou nad tím, co se přihodilo zmizelé vlčici.