Ve středu Země se dějí nevysvětlitelné věci. Zemské jádro je nakřivo a vědci nevědí proč
Vědci věděli o tomto rozporu známém jako seismická anizotropie po celá desetiletí, ale nebyli schopni přijít s vysvětlením, které je v souladu s dostupnými údaji. Nyní pomocí počítačových simulací růstu jádra za poslední miliardu let nabízí nová studie řešení, které se tak nějak zdá být vhodné.
Jádro roste nakřivo
Každý rok vnitřní jádro Země postupně roste v podstatě nakřivo, s novými železnými krystaly, které se rychleji formují na východní straně jádra než na jeho západní straně.
"Pohyb tekutého železa ve vnějším jádru odvádí teplo od vnitřního jádra, což způsobuje jeho zamrznutí,“ uvedl autor studie Daniel Frost, seismolog z Kalifornské univerzity v Berkeley. "To znamená, že vnější jádro odebírá více tepla z východní strany pod Indonésií než na západní straně pod Brazílií."
Pro vizualizaci tohoto nepravidelného růstu v jádru si představte kmen stromu s letokruhy, ale střed prstenů je odsazen od středu stromu, takže prstence jsou od sebe více vzdáleny na východní straně stromu a naopak jsou blíže k sobě na západní straně.
Průřez vnitřního jádra Země by mohl vypadat podobně. Tento asymetrický růst však neznamená, že samotné vnitřní jádro je znetvořené nebo existuje riziko nevyváženosti, tvrdí vědci.
Poloměr vnitřního jádra v průměru roste každý rok rovnoměrně přibližně 1 milimetr. Gravitace koriguje náklon na východě tím, že tlačí nové krystaly směrem na západ. Tam se krystaly shlukují do mřížových struktur, které se táhnou podél osy sever-jih jádra. Tyto krystalové struktury, zarovnané rovnoběžně s póly Země, jsou seizmické dálnice, které podle modelů týmu umožňují rychlejší pohyb zemětřesení v tomto směru.
Co způsobuje tuto nerovnováhu?
"Každá vrstva na Zemi je řízena tím, co je nad ní, a ovlivňuje ji to, co je pod ní,“ řekl Frost. "Vnitřní jádro pomalu mrzne z tekutého vnějšího jádra, jako sněhová koule, která přidává další vrstvy. Vnější jádro je poté ochlazováno pláštěm nad ním, takže si musíme položit otázku, proč vnitřní jádro roste rychleji na jedné straně a také proč je jedna strana pláště chladnější než ta druhá.“
Částečně za to mohou podle Frosta tektonické desky. Když se studené tektonické desky ponoří hluboko pod zemský povrch v subdukčních zónách (místa, kde se jedna deska zasouvá pod druhou), ochladí plášť pod sebou. Nicméně, zda by ochlazení pláště mohlo mít vliv na vnitřní jádro, je stále předmětem vědecké debaty.
Stejně záhadné je i to, zda by pokřivené chlazení v jádře mohlo ovlivňovat magnetické pole Země. Moderní magnetické pole je poháněno pohybem tekutého železa ve vnějším jádru a pohyb této kapaliny je poháněn střídavě teplem ztraceným z vnitřního jádra. Pokud vnitřní jádro ztrácí více tepla na východě než na západě, pak se vnější jádro bude pohybovat více také na východě, řekl Frost. "Otázka zní, mění to sílu magnetického pole?“ ptá se sám Frost, který už zahájil další výzkum. Dále čtěte: Nejstarší voda na světě leží hluboko pod Kanadou a je stará dvě miliardy let.
