Závěry nové studie o egyptských mumiích mění dějiny. Egypťané nepoužívali mumifikaci k zachování těl, šlo o vytváření uměleckých děl
Mumifikace podle vědců nebyla o uchování těl starověkých Egypťanů po jejich smrti, a to je skutečně v ostrém kontrastu s tím, jak byla mumifikace po dlouhá desetiletí veřejnosti předkládána. A podle vědců dokonce za tímto omylem stojí ranní egyptologové, kteří tak tento omyl rozšířili jako všeobecně přijímanou pravdu.
Stále větší počet archeologů nyní tvrdí, že konzervační účinky mumifikace byly pravděpodobně náhodné a samotná mumifikace měla úplně jiný význam. Tedy nešlo o to, aby byla těla zachována pro posmrtný život, nýbrž Egypťané měnili své faraony v sochy, umělecká díla s náboženským významem. Současní egyptologové tedy tvrdí, že viktoriáni, kteří jako první studovali mumie, dospěli k závěru, že cílem bylo uchování těl, kvůli jejich vlastní fascinaci posmrtným životem.
Egyptologové, kteří přicházejí s touto revoluční myšlenkou, se tématu budou věnovat na rozsáhlé výstavě, která začne v únoru v Manchesterském muzeu. Kurátor výstavy Campbell Price dokonce k tomuto tématu napsal knihu. A v ní mimo jiné popisuje nové závěry současných egyptologů.
Například tělo krále Tutanchamona bylo nalezeno přilepené na dně jeho rakve. Price si myslí, že šlo v podstatě o zpackanou mumifikaci, při které tak nějak Egypťané nevěděli, co vlastně dělají a proto jeho tělo nebylo dobře zachované. Price je přesvědčen o tom, že místo posmrtného života šlo spíše o vytváření soch, které obecně staří Egypťané považovali za božské.
Price tedy egyptské mumie považuje za božské obrazy, tedy jakési starověké sochy. A má pro své tvrzení i důkazy, ke kterým kromě mumifikovaných těl v sakrofázích patří samozřejmě i reliéfy a malby. Archeologické záznamy také naznačují, že sochy bohů byly pomazány oleji a parfémy. Někdy byly také zabaleny do plátna, takže se zde nabízí vysvětlení, že obvazy byly považovány za propůjčení nějakého druhu božství. Tím, že Egypťané během balzamování vložili orgány do baldachýnových nádob, jež byly zdobeny hlavami bohů, mohli mít spíše v úmyslu naplnit je božským duchem zesnulého panovníka, než aby je měli po ruce pro posmrtný život.
Některé mumie skutečně vypadají jako sochy, stačí připomenout již zmiňovaného Tutanchamona, Amenhotepa III. či Achnatona. Proto se na nové teorii o egyptské mumifikaci shoduje celá řada současných egyptologů, i když někteří z nich stále připouštějí, že motiv uchování těl nelze úplně ignorovat.
Takže pokud je nová vědecká teorie skutečně pravdivá, jak je možné, že se ranní egyptologové tak mýlili? Opravdu byli viktoriáni tolik ovlivněni vlastní zálibou v posmrtném životě? Price si myslí, že skutečně ano, což je samo o sobě poměrně šokující. Price dokonce tvrdí, že skutečně hodně z toho, co nyní víme a jak popisujeme starověký Egypt, není ani tak o tom, jak to skutečně bylo ve starověkém Egyptě, ale spíše o domněnkách viktoriánských vousatých mužů z vyšší střední třídy. Tím tedy Price poukázal na to, že mnoho viktoriánských egyptologů mělo zjednodušeně řečeno problémy s vlastní identitou. A pak už se jejich závěry šířili po světě a postupně se staly všeobecně přijímanou pravdou.
Autorský článek, další zdroj: Business Insider
