Velmi blízko, jen 100 světelných let od nás, byla objevena planeta, která má na svém povrchu oceány

 Vesmír 
28. srpna 2022 17:09 / Mirka Malá
  36
📷
2 fotografie v galerii
Exoplaneta TOI-1452b unikala teleskopům díky dvěma červeným trpaslíkům Unsplash
Pokud má nějaká planeta na svém povrchu oceány a je alespoň tak velká, jako naše Země, pak se jí říká Superzemě. A jedna taková byla nalezena doslova za rohem. Jen 100 světelných let od planety Země vědci objevili právě takovou planetu.

Tato pro nás velice zajímavá planeta dostala název TOI-1452b a výsledky měření její velikosti a hmotnosti naznačují profil hustoty odpovídající existenci globálního tekutého oceánu na jejím povrchu. Vědci samozřejmě dávno věří, že takové planety ve vesmíru existují, dosud se ale žádnou takovou nepodařilo najít. A teď je to doslova na dosah.

Vědci nyní chtějí na pomoc povolat teleskop Jamese Webba, který je schopen nashromáždit chybějící data, která by potvrdila, že tato planeta je skutečně tzv. vodním světem. Vědci jsou si ale poměrně jistí, že tomu tak je. Jen chtějí mít v rukou všechny potřebné důkazy, protože až je budou mít, pak bude k TOI-1452b určitě urychleně vypravena nějaká průzkumná mise.

Jak je ale možné, že se tato planeta zjevila až nyní, když není v podstatě nikterak dramaticky vzdálena od naší Sluneční soustavy? Mohou za to červení trpaslíci. TOI-1452b se totiž nachází na oběžné dráze jednoho z blízkého binárního páru malých, matných červených trpaslíků, které od sebe dělí vzdálenost pouhých 97 astronomických jednotek. Jinými slovy, tito dva červení trpaslíci jsou tak blízko u sebe, že vypadají jako jeden.

Teleskop TESS, který se zaměřuje na hledání exoplanet, je ale díky pokročilým technologiím dostatečně citlivý, a díky tranzitům exoplanety TOI-1452b před dvěma červenými trpaslíky tuto slibnou planetu odhalil. Díky datům z teleskopu vědci zjistili, že exoplaneta je relativně malá a dosahuje velikosti 1,672krát větší než Země, odtud tedy pojem Superzemě.

Co dalšího už vědci vědí? TOI-1452b je na 11denní oběžné dráze se svou hvězdou, což znamená, že obíhá hodně blízko u své hvězdy. Nicméně díky tomu má dostatek tepla, aby voda na povrchu nezamrzala, ale není zas tak blízko, aby se díky velkému horku voda vypařovala. Takže to vypadá, že je vlastně v naprosto ideálním postavení planeta - hvězda. Poté, co vědci provedli důležité výpočty, zjistili, že hvězda této exoplanety má takové orbitální postavení, ve kterém se moc nepohybuje. Vědci rovněž zjistili, že hmotnost TOI-1452b činí 4,82 násobku hmotnosti Země. A to je důležitá informace.

Od hmotnosti planety se totiž odvíjí celá řada dalších výpočtů, díky kterým lze stanovit například i její hustotu. Vědci vypočítali, že hustota této planety je prakticky shodná s hustotou Země. Takže naše Země i právě objevená Superzemě mají podobnou hustotu, ale Superzemě je těžší, takže bude dozajista složena z jiného materiálu. A proto podle vědců 30 procent této exoplanety může tvořit voda. A to je opravdu hodně, protože v případě naší Země voda tvoří "jen" 1 procento její hmotnosti.

Všechno tedy vypadá báječně a je tu velká naděje, že jsme konečně objevili svět s oceány na povrchu. Nic dalšího už ale ze Země nedokážeme. A proto se teď všichni obrací na teleskop Jamese Webba, to nejlepší, co k pozorování vesmíru v tuto chvíli lidstvo má. Webb nyní bude muset zaměřit svoji pozornost na TOI-1452b, tedy až požadavek kanadských vědců, kteří tuto exoplanetu objevili, přijde na řadu. Webb má totiž ve vesmíru plné ruce práce. Ale jedině on může v blízké budoucnosti potvrdit, že jsme skutečně našli Superzemi a odstartovat tak další, dost možná i přelomové výzkum nepříliš vzdáleného objektu.

Autorský článek, další zdroj: The Astronomical Journal

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Díky mimořádně vysokému množství hořčíku dokáží koupele v epsomské soli ulevit od depresí, bolesti a...

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47