Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Studie pomocí moderní astronomie a statistického modelování mapovala vznik a smrt inteligentního života v čase a prostoru po celé Mléčné dráze. Její výsledky vedou k přesnější aktualizaci slavné rovnice pro rok 2020, kterou napsal zakladatel Hledání mimozemské inteligence Frank Drake v roce 1961. Drakova rovnice, kterou popularizoval fyzik Carl Sagan ve své minisérii "Kosmos“, se spoléhala na řadu záhadných proměnných, kterou je například prevalence planet ve vesmíru.

Přesnější výpočty na základně přesnějších dat

Tato nová studie, jejímiž autory jsou tři fyzici z Caltechu, je mnohem praktičtější. Říká, kde a kdy se v Mléčné dráze s největší pravděpodobností vyskytne nebo vyskytl život, a identifikuje nejdůležitější faktor ovlivňující jeho prevalenci: sklon inteligentních tvorů k sebezničení.

"Od dob Carla Sagana proběhla spousta výzkumů," uvedl spoluautor studie Jonathan H. Jiang, astrofyzik z Jet Jet Laboratory Laboratory NASA na Caltechu. "Zejména od Hubbleova kosmického dalekohledu a Keplerova kosmického dalekohledu máme spoustu znalostí o hustotách plynu a hvězd v galaxii Mléčné dráhy a rychlosti tvorby hvězd a formování exoplanet. A také míře výskytu výbuchů supernov. To znamená, že nyní máme přesné znalosti, které jsme v minulosti neměli."

Autoři se zabývali řadou faktorů, o nichž se předpokládá, že ovlivňují vývoj inteligentního života, jako je výskyt slunečních hvězd přechovávajících planety podobné Zemi, frekvence smrtících supernov ovlivňujících záření, pravděpodobnost a čas potřebný pro vývoj inteligentního života ve vhodných podmínkách a možná tendence vyspělých civilizací zničit se.

Jsme vzdálená a poslední civilizace v Mléčné dráze

Při modelování vývoje Mléčné dráhy v průběhu času s ohledem na tyto faktory vědci zjistili, že pravděpodobnost života na základě známých faktorů vyvrcholila asi 13 000 světelných let od galaktického středu a 8 miliard let po vzniku galaxie. Země je pro srovnání asi 25 000 světelných let od galaktického středu a lidská civilizace vznikla na povrchu planety asi 13,5 miliardy let po vzniku Mléčné dráhy.

Jinými slovy, pravděpodobně jsme pohraniční civilizací, pokud jde o galaktickou geografii, a relativními opozdilci mezi civilizacemi Mléčné dráhy. Ale za předpokladu, že se život po svém vzniku nakonec stane inteligentním, je pravděpodobné, že dosud tam někde nějaké civilizace jsou, a jsou s největší pravděpodobnostní seskupené kolem pásma 13 000 světelných let, a to díky slunečním hvězdám. Jenomže to je pro nás strašně daleko.

Většina z těchto dalších civilizací, které dnes v galaxii existují, jsou ale pravděpodobně mladé. I když galaxie dosáhla svého civilizačního vrcholu před více než 5 miliardami let, většina civilizací, které tu byly, pravděpodobně zlikvidovaly samy sebe, takže pokud tam nějaké jsou, musí být mladé, jinak by už rovněž vymřely.

Tato otázka je prakticky jedinou proměnnou této studie. Jak často civilizace ničí samy sebe? Vědci však zjistili, že také hraje roli, jak jsou civilizace rozšířené. I mimořádně nízká šance, že daná civilizace v daném století zanikne třeba jaderným holocaustem nebo změnou klimatu, by znamenala, že drtivá většina vrcholných civilizací Mléčné dráhy je již dávno pryč. Dále čtěte: Vědci vypočítali, že první civilizace, kterou se nám podaří kontaktovat, bude mnohem starší než lidstvo.