Svět na rozcestí. Největšími zabijáky lidstva už nejsou bakterie a viry
Infekční nemoci, dříve nazývané přenosné nemoci, jsou choroby způsobené různými mikroorganismy - viry, bakteriemi, parazity či houbami. Většina těchto onemocnění je přenosná z člověka na člověka, některé se přenášejí na člověka ze zvířete. Tyto nemoci zahrnují v podstatě banální a běžná onemocnění, ale také choroby velmi závažné či nevyléčitelné. Můžeme sem zařadit třeba spalničky, příušnice, neštovice, chřipku, černý kašel, ale třeba i tuberkulózu či klíšťovou encefalitidu. Mezi nejzávažnější pak patří AIDS a meningokové meningitidy.
Naopak civilizační choroby nejsou přenosné z člověka na člověka a je tak označována skupina nemocí, jejichž příčinou je „moderní“ městský životní styl, k němuž patří mimo jiné nadbytek kaloricky bohaté stravy, alkohol, kouření, stres a nedostatek fyzického pohybu. V lidském organismu se pak hromadí volné radikály, které urychlují rozvoj mnoha nemocí včetně rakoviny. Tyto choroby se častěji vyskytují ve vyspělých zemích než v zemích třetího světa.
Jak již bylo řečeno, infekční choroby patřily dlouhá staletí mezi největší světové zabijáky. Připomeňme třeba epidemii moru, která v polovině 14. století postihla Eurasii, kdy jen v Evropě zemřelo okolo 25 milionů lidí, nebo epidemii španělské chřipky, která v letech 1918 – 1920 připravila o život nejméně 100 milionů lidí.
Dnes se však situace ve světě výrazně změnila. Hlavními příčinami úmrtí už nejsou viry, bakterie či mikroby, které nás zabíjely po tisíciletí. Poprvé v novodobé historii lidstva jsou největšími světovými zabijáky právě civilizační choroby, jako je rakovina, srdeční onemocnění nebo mozková mrtvice. A týká se to překvapivě všech částí světa, včetně Afriky. O největším vrahovi v dějinách lidstva jsme psali v tomto článku.
V roce 1990 zemřelo v zemích třetího světa na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina, 25 procent lidí z celkového počtu mrtvých. Nyní odborníci předpokládají, že v roce 2040 by tento podíl měl stoupnout až na 80 procent! Nárůst počtu nepřenosných nemocí je způsoben vyšší délkou dožití, kdy i v chudších zemích se lidé dožívají vyššího věku a nemoci tak mají „čas“ se u nich rozvinout. Mnozí lidé z těchto zemí se však s takovými nemocemi setkávají v nižším věku než lidé z rozvinutých států.
Překvapivě se tak civilizační choroby, jako je právě cukrovka či kardiovaskulární onemocnění, dříve spojované s ekonomicky vyspělými státy, ve skutečnosti stávají chorobami chudých.
