Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Zdálo by se, že nejsnazší cestou je naučit se jazyk hned se sáním mateřského mléka. Malé dítě z rodin, kde rodiče po přestěhování do jiné země ovládají mateřštinu a jazyk svého nového domova, se prostě přirozenou cestou naučí oba jazyky a dokáže je už po celý život používat zcela rovnocenně.

Je totiž mnoho zemí, kde se mluví současně mnoha různými jazyky. Ve Španělsku můžete kromě španělštiny slyšet i katalánštinu a baskičtinu, ve Švýcarsku němčinu, francouzštinu nebo „švýcrdojč“ a třeba v Itálii mimo italštiny i němčinu, slovinštinu nebo francouzštinu.

K jazykově nejbarevnějším zemím Evropy patří Velká Británie, kde můžete zaslechnout angličtinu, velštinu, gaelštinu či irštinu. A početné komunity imigrantů z bývalých britských kolonií mluví zase řečmi své původní domoviny.

Je tedy vcelku přirozené, že mnoho britských dětí se ve svých rodinách setkává s dvojjazyčností a rozdílné jazyky vstřebávají od útlých let. Odborníci se však již po léta přou, zda nežádoucí vedlejší efekty přece jen nejsou příliš vysokou cenou za výhody, které vícejazyčnost přináší. Za nejvýznamnější z nich se považuje opoždění plného jazykového rozvinutí dětí vůči jejich vrstevníkům, kteří pocházejí z rodin, v nichž se mluví pouze jedním jazykem. V Malajsii objevili dosud neznámý jazyk. Podrobnosti se dočtete zde.

A tak právě britský psycholog Peter Howell podrobil analýze ještě jeden negativní jev, který má podle něj původ v popisované dvojjazyčnosti. Zabýval se skupinou londýnských dětí ve věku 8 – 10 let, které přišly do jeho ordinace s problémem koktání. Ukázalo se, že více než pětina z dětí mluvila doma s rodiči více než jednou řečí – tedy jejich mateřštinou a angličtinou jako druhým jazykem. Podle Howella tak studie přesvědčivě prokazuje, že děti, které do svých pěti let mluvily oběma jazyky současně, měly větší tendenci ke koktání. Zajímavé pak je, že výrazně koktavější byli chlapci, a to v poměru 4 : 1 oproti dívkám.

Podle Howella je tak sice dobré učit malé děti cizí jazyk, ale pro celkový správný jazykový rozvoj dítěte je ideální ponechat dítě nejprve se naučit mateřský jazyk a výuku druhého jazyka přiřadit až kolem pátého roku věku dítěte.