Obří velkoměsta se propadají do země pod vlastní váhou. Nové studie ukazují, jaká je jejich budoucnost

 Věda a Výzkum 
08. března 2021 10:47 / Lukáš Bauer
  3
📷
4 fotografie v galerii
Obrovská váha budov působí neblaze na podloží Depositphotos
Podle nejnovějších studií nejsou velkoměsta jen obrovskou ekologickou zátěží, ale vytváří problémy i samy sobě. Statisíce tun betonu, oceli, skla a dalších materiálů totiž působí obrovskou silou na jejich podloží, což způsobuje, že se města propadají do země pod svou vlastní váhou.

Vědci z celého světa už desetiletí upozorňují na obrovskou ekologickou zátěž, která se neustále zvyšuje s rostoucími velkoměsty. Podle nejnovější studie jsou obrovská velkoměsta také notnou zátěží pro půdu, na které jsou postavena. Statisíce tun budov a infrastruktury působí na podloží obrovskou váhou a velkoměsta se tak pomalu propadají do země.

Nová studie tak upozorňuje na fakt, že zejména pobřežní velkoměsta se kvůli své vlastní váze stávají ještě více zranitelná před hladinami moří, které stoupají v důsledku globálního oteplování. 

Obrovská váha betonu

Přibližně polovina lidské populace dnes žije ve městech. Mnohé předpovědi říkají, že do roku 2050 tento podíl vzroste dokonce na tři čtvrtiny. Takto vysoká koncentrace lidí na malé ploše nutí stavět ve městech zejména do výšky, a právě vysokopodlažní budovy znamenají v propadání aglomerací největší problém. Působí na podloží totiž obrovskou váhou, která se rozkládá na velice malé ploše.

Tyto obavy se rozhodl ověřit Tom Parsons z Americké geologické služby. Na příkladu metropolitní oblasti San Francisco Bay Area se pokusil vypočítat, jak výrazné může být klesání velkoměst. 

Problematické San Francisco

Vědec nejprve odhadl celkovou hmotnost San Francisca a okolí, včetně populace čítající téměř osm milionů lidí. Dospěl k číslu 1,6 miliardy tun, což je ekvivalentem devíti milionů dopravních letounů. Ke svému výzkumu využil tuto váhu a následnými počítačovými simulacemi zjistil, že takové zatížení může způsobit pokles až o osm centimetrů během několika desetiletí. 

Parsons k výzkumu také uvedl, že vůbec nezohledňoval hmotnost infrastruktury, ale pouze budov. Jeho odhad je tedy spíše optimistický a reálný propad velkoměsta do podloží může být ještě mnohem větší. V některých částech San Francisca probíhá měření poklesu a například u místního letiště byl zaznamenán pokles o čtyři milimetry ročně.

Podle Parsonse bude dopad největší v přímořských oblastech, kde bývá půda zpravidla měkčí než ve vnitrozemí. Tuto skutečnost tak podle závěrů jeho studie není možné podceňovat a správa měst by s tím měla do budoucna více počítat. Dále čtěte: Milionové velkoměsto vysychá. Vodu má na tři měsíce, pak nastane kolaps.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky