Život na Zemi se na miliardu let zastavil. Vědci po pětadvaceti letech zjistili proč

Stará Země podléhala silné erozi
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
28. února 2021 19:34 / Pixabay
  45   3
Nová studie naznačuje, že vývoj života na Zemi výrazně přibrzdila skutečnost, že naše planeta byla dříve plochou krajinou. Podle výzkumů totiž vědci zjistili, že Země nebyla hornatá jako dnes, ale naprosto plochá. Povrch planety zarovnala intenzivní eroze, která prakticky srovnala se zemí všechna velká pohoří.

Před pětadvaceti lety si geologové všimli určité zvláštnosti ve vývoji života na Zemi. Jejich výzkum totiž ukázal, že v období před 800 až 1 800 miliony let nebyl ve vývoji života na Zemi prakticky žádný posun a vědci dlouho nevěděli, proč tomu tak bylo. Toto miliardu let trvající období bylo dobou obrovské stagnace ve vývoji naší planety.

Nová studie expertů z oblasti geologie naznačuje, že toto období zapříčinil nejspíše oceánský hladomor, který byl vyvolán zastavením dodávky pevninských živin do moří. Příčinou této skutečnosti byla rozsáhlá eroze, která postihla pevninské kontinenty a která prakticky srovnala se zemí všechna pohoří.

Složitější organismy

Je známo, že život na planetě se ve větším měřítku začal rozvíjet přibližně před dvěmi miliardami let, kdy začaly vznikat moderní organismy s eukryotickými buňkami, jejichž genetická informace je uložena v jádru, které je obklopeno ochrannou membránou. Vznik tohoto typu organismu se považuje za klíčový pro pozdější rozvoj všech rostlin, hub a dalších živočichů. V té době se také začaly rozvíjet okem pozorovatelní tvorové jako například gabonionty - želatinové organismy s délkou až dvacet centimetrů.

Náhle však došlo k zastavení vývoje všech organismů a všechen makroskopický život se vytratil, přičemž se dařilo pouze archaickým mikrobům. Přestože eukaryoty vznikly mnohem dříve, dominanci si získaly až před 800 miliony lety. Ve vývoji života se nedělo prakticky nic významného a toto období trvalo dlouhou miliardu let.

Nedostatek horotvorné činnosti

Toto dlouhé období začalo krátce po vzniku superkontinentu Nuna, který se během své existence prakticky nezměnil. Poté vznikl superkontinent Rodinia, ale ani tato událost nepřinesla větší změny, protože se jednalo o pouhé přeskládání některých pevnin. Tím že kontinenty byly součástí jedné pevniny, nedocházelo k jejich srážkám a tedy ani k tvorbě horských štítů a kopcovitého reliéfu. 

Skupina vědců pod vedením Ming Tanga z Pekingské univerzity v Číně zkoumala takzvané zirkony - velice odolné minerály, které odrážejí intenzitu horotvorných aktivit v době, kdy vznikly. Konkrétně se vědci zaměřili na obsah prvku zvaného europium, které v ​​zirkonu stoupá s tloušťkou kontinentální kůry v nadloží. Jinými slovy, čím více europia obsahuje daný krystal zirkonu, tím vyšší pohoří existovala v období jeho vzniku.

Rozpad archaických superkontinentů

Díky tomuto výzkumu vědci zjistili, že prastaré kontinenty zůstaly prakticky ploché a na pevnině nezůstala žádná pohoří. Rozpad hornin a odnášení jejich úlomků řekami přináší do moří množství důležitých živin, které jsou nezbytnou součástí rozvoje života. Tato geologická brzda podle Tanga a jeho kolegů polevila až během rozpadu superkontinentu Nuna-Rodinia před 800 miliony let. Procesy v útrobách Země se opět rozhýbaly a s nimi i kontinenty na povrchu. Složitější život tak dostal zelenou a začal se pozvolna opět rozvíjet. Dále čtěte: (V Austrálii byl objeven obří trilobit, který byl děsivým predátorem v období prvohor).

Lukáš Bauer | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Brzy přijde bod zlomu, kdy lidé začnou důvěřovat počítačům více než druhým lidem

Dům a zahrada

Po zimě potřebuje péči nejen zahrada, ale i nábytek. Nepodceňte ji

Cestování

Poznejte unikátní ostrov, na kterém příroda vypadá jako z jiné planety

Zavřít reklamu