Poprvé v historii byla objevena zkamenělá embrya tyranosaurů
Zkameněliny velmi malých mláďat tyranosauridních teropodů, tedy fosilní pozůstatky jakýchsi tyranosauridních „novorozeňat“ až „batolat“, jsou velmi vzácné. Nepočítáme-li některé kontroverzní objevy, pak dosud prakticky nebyl potvrzen ani jeden takový nález. To se změnilo až letos v říjnu, kdy paleontolog Gregory Funston s kolegy oznámil předběžný výzkum dvou fosilních fragmentů miniaturních rozměrů. První objev byl učiněn již roku 1983 v americké Montaně a měl podobu úlomku spodní čelisti o dochované délce 2,9 centimetru. Malinká čelist je stále osazena osmi drobnými zoubky, vzhledem k její křehkosti však nemohla být z horniny bezpečně vyproštěna, a nebyla tak ani detailně zkoumána.
Průlom díky technologii
Obrat nastal v roce 2018 spolu s jiným objevem, který byl učiněn o trochu severněji, v kanadské Albertě. Tentokrát byl v sedimentech souvrství Horseshoe Canyon objeven maličký dráp z prstu dolní končetiny, patřící rovněž velmi mladému tyranosauridovi. Vědci, kteří začali tyto fosilie zkoumat, si brzy uvědomili, že by před sebou mohli mít naprosto unikátní nález, který by byl doslova první svého druhu. Mohlo se totiž jednat o nesmírně cenné pozůstatky embrya (tedy dosud nevylíhnutého jedince) tyranosauridního teropoda! Malá čelist byla nově zkoumána za pomoci moderních zobrazovacích technik, které umožnily její detailní výzkum.
Hlava velikosti myši
Čelist nese nezaměnitelné anatomické znaky tyranosauridů – například výraznou rýhu na vnitřní straně a mohutnou bázi své distální části. Celá lebka malého tyranosaurida pak byla velká asi jako myš domácí – měřila na délku méně než 10 cm. Důkazem, že mohlo jít o dosud nevylíhnuté mládě, je i míra opotřebení a vývoje jednotlivých zubů – ty ještě nejsou plně dorostlé a nasvědčují tak možnosti, že jejich majitel byl skutečně teprve nevylíhnutým embryem. Zuby jsou podobné první generaci zubů u velmi malých mláďat dnešních plazů. Také drobounký dráp jeví na jedné své straně známky nízkého stupně formování.
Král dravých dinosaurů to nebyl
Velikostním porovnáním a extrapolací rozměrů fosilií autoři výzkumu odhadují celkovou délku majitele čelisti zhruba na 70 centimetrů a původce drápu přibližně na rovný metr. Jejich hmotnost zřejmě nepřesahovala několik kilogramů, přibližně jako u dnešní kočky domácí. Obří několikatunoví predátoři tak začínali svůj život jako malá a velmi štíhle stavěná zvířata. O jaký rod tyranosaurida se ale jednalo? Mohlo by jít o malé jedince rodu Albertosaurus, dále rodu Gorgosaurus nebo rodu Daspletosaurus (menší příbuzní tyranosaura). Vzhledem ke geologickému stáří 75 až 71 milionů let se rozhodně nemohlo jednat o slavný druh Tyrannosaurus rex, protože ten se objevil zhruba až před 68 miliony let.
Tisíckrát těžší dospělec
Velikostní nepoměr mezi právě vylíhnutými mláďaty a dospělci byl obrovský, mnohem výraznější než u velkých savců – například dospělí albertosauři byli asi desetkrát delší a bezmála tisíckrát těžší než jejich potomci, kteří se právě vyklubali do pozdně křídového světa. Rychlý růst byl tak pro ně nezbytností, protože žili ve světě plném dravců, kteří malá a relativně bezbranná mláďata tyranosauridů mohli s chutí lovit – ať už se jednalo o jiné tyranosauridy, dravé savce nebo dokonce o velké masožravé ptakoještěry. Podle Funstona by dosud nevylíhnutý původce obou fosilních fragmentů mohl být zkroucený ve vajíčku o délce kolem 17 palců, tedy asi 43 centimetrů.
Vejce T. rexe na obzoru
Zajímavé také je, že fosilie potenciálních embryí tyranosauridů byly objeveny ve stejném prostředí, v jakém běžně žili a hnízdili také jiní mohutní dinosauři. Pravděpodobně tak neplatí ani předpoklad, že tyranosauridi hnízdili v ústraní a drželi se v tomto choulostivém období dále od společenstev velkých býložravců. To dává vědcům lákavou perspektivu, že bychom přece jen mohli jednou takové zkamenělé vejce i s embryem objevit. Na stopě hnízda tyranosauří samice sice ještě nejsme, nelze ale odmítnout možnost, že jej jednou s jistou dávkou štěstí opravdu získáme. Můžeme se tedy ještě těšit na další objevy, které snad prozradí více podrobností o nejmladších vývojových stádiích nejstrašnějších dravců v dějinách planety. Více se o podobné tematice můžete dočíst zde nebo také zde.