Vědci našli překvapivé vysvětlení nejhorší pandemie všech dob, španělské chřipky

 Věda a Výzkum 
16. října 2020 07:45 / Mirka Malá
  1
📷
3 fotografie v galerii
Španělská chřipka byla nejhorší pandemií všech dob Otis Historical Archives, National Museum of Health and Medicine
Vědci porovnali vzorek ledového jádra ze středoevropského ledovce s historickými záznamy z počátku dvacátého století a našli spojitost s největší pandemií minulého století, tedy s pandemií španělské chřipky.

Vědci zjistili, že šestileté období mizerného počasí předcházelo a posléze se překrývalo s částí první světové války a obrovskou pandemií španělské chřipky, na kterou zemřely miliony lidí.

Pandemii způsobilo počasí

"V podstatě jsme našli důvod ve studeném, vlhkém mořském vzduchu ze severozápadního Atlantiku, který sestoupil do Evropy a setrval v ní," řekl Alexander More z Long Island University. Zákopová válka v chladných přívalových deštích a výsledné bahno pravděpodobně přispěly ke zhoršené kondici zdraví vojáků. S počasím souvisela i jejich podvýživa, způsobená nedostatkem plodin.

Počasí také mohlo narušit migrační vzorce vodních ptáků přenášejících choroby, vysvětlil More. Vypuknutí španělské chřipky na jaře roku 1918 je spojeno s pohyby vojsk, které nakazily více než 500 milionů lidí. Na pandemii zemřelo mezi 30 až 50 miliony lidí, ale některé údaje uvádějí dokonce 100 milionů mrtvých.

Co je španělská chřipka

Španělská chřipka je název celosvětové chřipkové pandemie, která trvala necelé 2 roky v letech 1918–1920. Šlo o kmen chřipky známý jako španělská chřipka, ovšem se Španělskem neměla nemoc nic společného. Vir se rychle šířil a hodně zabíjel. Infikováni byli mladí i staří, nemocní i zdraví. Nakonec zemřelo podle odhadů asi 10 % nakažených po celém světě.

Španělská chřipka je bezesporu nejsmrtonosnější pandemií celé lidské historie. Pandemie vypukla v roce 1918 během posledních měsíců první světové války, přičemž historici se dosud domnívali, že právě válečný konflikt byl odpovědný za šíření viru.

Faktem je, že na západní frontě onemocněli vojáci žijící ve stísněných, špinavých a vlhkých podmínkách. Byl to přímý důsledek oslabeného imunitního systému způsobeného podvýživou, ale nyní už víme, že vhodné podmínky viru připravilo počasí.

Během léta 1918, kdy se jednotky začaly vracet domů, přinesly s sebou do svých domovů virus. Ten se rozšířil napříč městy a vesnicemi v domovských zemích vojáků. Virus hojně napadal mladé dospělé ve věku 20 až 30 let, kteří byli normálně zdraví. Dále čtěte: Podle výzkumu souvisí těžký průběh onemocnění COVID-19 s neandertálskými geny.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Móda a kultura: Jak kulturní rozmanitost ovlivňuje módní trendy?

Styl

Celulitida trápí ženy bez ohledu na věk i postavu. Tělu je potřeba dodávat živiny, které jsou účinné...

Tech

8 mýtů o hybridech, které vám brání vytěžit z tohoto pohonu maximum