Mayové mysleli o krok napřed. Chystali zemědělství na populační růst
Tato tři města od sebe ležela 24 kilometrů, přesto byla v mnoha ohledech odlišná. Například neměla rovná postavení, lišila se počtem obyvatel, ekonomikou a hospodařením či závislostí na jiných královstvích.
Víme, že Mayové měli důmyslné zemědělství. Představujeme si to ale tak, že populace se rozšířila, zemědělství také, a pak se všechno rozpadlo. Antropologové z Brownovy univerzity však provedli metodou zvanou LIDAR a drony průzkum z nebes a zjistili, že jedno měla království podobné - velice produktivní zemědělství.
Mayové si nežili špatně
„To, co jsme našli v průzkumu LIDAR, ukazuje na strategické myšlení ze strany Mayů,” řekl Andrew Scherer, antropolog z Brownovy univerzity. Tým pozoroval rozsáhlou zemědělskou infrastrukturu převyšující zahuštění populace. Z toho vyplývá, že měli Mayové přebytek potravin.
Celkově se jedná o stopy po rozsáhlém upravování půdy pro masivnější produkci plodin, důmyslné systémy zavlažování, jako jsou přehrady, kanály a terasy.
To naznačuje, že Mayové nerozšiřovali zemědělství v závislosti na růstu populace, ale naopak. Nešlo o poslední pokus navýšit objem potravin, oni upravovali půdu za účelem zvýšení objemu potravin a plodin, neboť očekávali populační růst.
Vědci se domnívají, že Mayové, kteří dobře věděli, co dělají, a dělali to důmyslně, přebytečné potraviny prodávali na trzích coby součást hotových jídel, jako je kaše. Také mohly být tyto potraviny nabízeny pánům jako daně. Psali jsme také: Největší a nejstarší mayská stavba byla objevena v Mexiku.
Zdroj: Remote Sensing.