Archeologové odkryli masový hrob křižáků. Mohl je pomoci pohřbít i sám Ludvík IX
Archeologové našli spálené kosti v příkopu u zříceniny hradu Saint Louis v libanonském Sidónu. Jedná se o 25 kostí dospělých mužů a dospívajících chlapců.
Podle radiokarbonového datování patří kosti Evropanům, kteří se na popud vládců a knězů vydali v 11. a 13. století dobít Svatou zemi. Stejně tak jako u mnohých dalších křižáků skončila křížová výprava i těchto rytířů smrtí. Zapříčinila ji zranění způsobená v bitvě.
Navzdory rozsáhlosti křížových výprav, velikosti armád a počtu obětí je nesmírně těžké takové hroby najít, jedná se tedy o vzácný nález.
Zemřeli při obraně hradu
„Když jsme na kostech našli tolik zranění, věděl jsem, že jsme učinili významný objev,“ uvedl archeolog Richard Mikulski z britské Bournemouth University.
Tým provedl analýzu DNA a radioaktivních izotopů v zubech. Podle výsledků jde o muže narozené v Evropě, kteří zemřeli během 13. století.
Křižáci poprvé dobyli hrad Saint Louis těsně po první křížové výpravě v roce 1110. Jak dlouho jej drželi, není jasné. Víme, že svatá armáda spravovala zdejší přístav, důležité strategické místo, více než století.
Samotný hrad byl ale dvakrát obléhán a zničen. K prvnímu útoku došlo v roce 1253, když na hradby zaútočili Mamlúkové. V roce 1260 hrad podlehl nájezdu Mongolů. Podle archeologů je pravděpodobné, že evropští rytíři zahynuli v jedné z těchto bitev.
Útok jízdy do zad
Kosti nesou stopy po bodných a řezných poraněních a tupých úderech. Většina ran byla zasazena zezadu. Rytíři pravděpodobně utíkali. Rozmístění ran naznačuje, že byli napadeni vojáky na koních.
V některém případě byly pozorovány rány na zátylku, což znamená, že byli přeživší rytíři popraveni stětím.
Útok byl opravdu brutální. Stopy na kostech nasvědčují více ranám, než kolik bylo potřeba k zabití. Zdevastované hnijící mrtvoly zůstaly ležet na bojišti, aby se je následně někdo pokusil spálit. Později ale byly pohřbeny v masovém hrobě.
Mezi kostmi se nacházela spona, která naznačuje, že to byli Frankové a pocházeli z oblasti zahrnující dnešní Belgii a Francii. Datum jejich smrti naznačuje, že je mohl pochovat francouzský panovník Ludvík IX.
Podle křižáckých záznamů se Ludvík IX. v době útoku na Sidón v roce 1253 křížové výpravy zúčastnil. Po bitvě se pak odebral do města, kde pohřbil rytíře do podobných masových hrobů. Je tedy možné, že pomohl pohřbít i tyto padlé a nyní nalezené muže. Psali jsme také: Nové poznatky ukazují, že hrobka Ježíše Krista je mnohem starší, než se předpokládalo.
Zdroj: Live Science.
