Objev, který mění dějiny. Starověké ženy nebyly jen sběračky, lovily i velká zvířata
„Tato zjištění podtrhují myšlenku, že genderové role, které dnes ve společnosti považujeme za samozřejmost – nebo které dnes mnozí považují za samozřejmost – nemusejí být tak přirozené, jak si někteří mysleli,“ uvedl antropolog a hlavní autor studie Randy Haas.
Objev, který mění dějiny
Archeologický tým, jehož součástí byl i Haas, objevil v roce 2018 na nalezišti Wilamaya Patjxa v Peru šest pohřbů. Dva z nich obsahovaly lovecké nástroje – předměty, které obvykle spojujeme s muži lovci. Zajímavý byl ale hrob, který byl starý devět tisíc let. Na základě vývoje zubů bylo určeno, že ostatky patří mladému muži, který zemřel ve věku 17 až 19 let. Experti z Arizonské univerzity později určili, že to byla žena. Potvrdila to podrobná analýza bílkovin v zubech.
V hrobě se nacházely zbraně, které jsou vhodné pro lov velkých zvířat. Žena tedy nelovila malé živočichy, jako jsou hlodavci nebo ptáci.
Odborníky začalo zajímat, zda byla lovkyně výjimkou, nebo to byl širší vzorec v chování starověkých Američanů.
Ženy po boku svých mužů
Prozkoumali proto záznamy z pravěkých pohřebišť Severní a Jižní Ameriky. Na 107 pohřebních lokalitách bylo popsáno 429 ostatků. 27 z nich patřilo lovcům, kteří za svého života lovili velká zvířata. 11 z nich bylo ženských a 15 mužských. Loveckou populaci tedy tvořilo zhruba 30 až 50 procent žen. Jejich podíl na lovu byl mnohem větší, než jsme si mysleli.
Objev na nalezišti Wilamaya Patjxa je nejstarším odkrytým loveckým pohřbem v Americe. Možná tak vypadala raná podoba dřívější společnosti, která se až později měnila k podobě genderových úloh. Tedy k tomu, že začali převažovat lovci mužského pohlaví. Psali jsme také: Archeologové našli v Mongolsku pozůstatky dvou starodávných ženských válečnic.