Starobylé mayské město mělo překvapivě efektivní systém filtrace vody, který se používá dodnes
Několik starověkých civilizací, včetně Řeků, Egypťanů a Římanů, filtrovalo vodu. Sanskrtské spisy z roku 2000 př. n. l. zmiňují také různé metody úpravy vody. Nyní archeologové objevili i mayský systém filtrace vody, který byl navíc neuvěřitelně účinný.
Křemen a zeolit znali už Mayové
V nádrži v kdysi hlavním mayském městě Tikal, jehož zříceniny se rozpadají v deštném pralese v dnešní Guatemale, našli archeologové zeolit a křemen, tedy minerály, které v dané oblasti nejsou obvyklé a které jsou účinné při odstraňování nečistot z vody, včetně mikrobů těžkých kovů a sloučenin dusíku.
Ve skutečnosti jsou tak účinné, že se dnes oba používají v systémech filtrace vody. "Zajímavé je, že tento systém je efektivní i dnes a Mayové ho objevili před více než 2 000 lety,“ řekl antropolog Kenneth Barnett Tankersley z University of Cincinnati.
Zajímavý je zejména zeolit. Je to přírodní krystalická sloučenina křemíku a hliníku. Má vynikající absorpční a iontoměničové vlastnosti, díky čemuž je velmi účinný při filtraci vody. Archeologové si ale mysleli, že zeolit se k filtraci vody nepoužíval až do začátku 20. století.
Mayský filtrační systém je nejstarší na světě
"Zeolitový filtrační systém v nádrži Tikal je nejstarším známým příkladem čištění vody na západní polokouli a nejstarším známým použitím zeolitu k dekontaminaci pitné vody na světě,“ napsali archeologové.
Schopnost mít čistou vodu byla pro mayskou kulturu velmi důležitá, zejména v Tikalu. Jediným zdrojem vody ve městě bylo 10 nádrží. Vzhledem k velké populaci a velmi proměnlivému podnebí, byla jejich pitná voda náchylná ke kontaminaci jak mikroby, tak rumělkou, nebo sulfidem rtuťnatým.
Archeologové objevili tento filtrační systém v korálovém rezervoáru, důležitém zdroji pitné vody pro obyvatele Tikalu a jednom z největších rezervoárů pitné vody, které Mayové používají již více než tisíc let. Smíchaný mezi sedimentem na dně nádrže tým našel to, co hledal - zeolit a hrubý křemenný písek.
Tým archeologů věří, že minerál byl těžen z místa asi 30 kilometrů severovýchodně od Tikalu. Po radiokarbonovém datování k určení stáří sedimentu zjistil, že je starý 2 185 až 965 let.
Není možné přesně zjistit, jak filtrační systém fungoval, ale po shromáždění důkazů se tým domnívá, že má docela dobrou představu.
"Filtrační systém byl pravděpodobně držen za kamennými zdmi položenými za sucha, přičemž zeolity a křemičité krystaly velikosti mikrokrystalického písku byly ještě podpořeny tkaným rákosem nebo rohožemi z palmových vláken.
"Mnoho lidí se dívá na tyto starobylé kultury na západní polokouli s tím, že neměly stejný technický nebo technologický potenciál jako Řekové, Římané nebo Čína. Ale pokud jde o vodní hospodářství, Mayové před nimi měli tisícetiletý náskok," uzavřeli vědci. Dále čtěte: Archeologové našli první lidskou pec starou přes šest tisíc let.
