Vědci konečně rozluštili tajemství egyptského inkoustu
Pomocí různých technik synchrotronového záření, včetně použití vysoce výkonných rentgenových paprsků k analýze mikroskopických vzorků, vědci odhalili elementární, molekulární a strukturální složení egyptského inkoustu.
Příroda a olovo
Vědci tvrdí, že červené inkousty, které se obvykle používaly ke zvýraznění záhlaví, pokynů nebo klíčových slov, byly pravděpodobně zbarveny přírodním pigmentovým okrem, na což poukazují stopy železa, hliníku a hematitu.
Zajímavý je ovšem objev olova v černém i červeném inkoustu. To naznačuje, že olovo bylo přidáváno pro technické účely. "Olovo zabraňovalo přílišnému šíření pojiva, když se na povrch papíru nebo papyru nanášel inkoust nebo barva,“ píše tým ve své studii.
Kromě vysvětlení, jak staří Egypťané udržovali svoje záznamy papyru nerozmazané, vědci odhalili také některé specializované techniky výroby inkoustu. Je pravděpodobné, že chrámoví kněží, kteří psali pomocí tohoto inkoustu, nebyli ti, kteří jej původně míchali.
"Skutečnost, že olovo nebylo přidáno jako pigment, ale jako vysoušeč, naznačuje, že inkoust měl poměrně složitý recept a nemohl ho vyrobit kdokoli,“ říká egyptolog Thomas Christiansen z dánské univerzity v Kodani. "Předpokládáme, že existovaly dílny specializované na přípravu inkoustů.“
Egyptská výroba inkoustu byla velmi originální
Je totiž zajímavé, že příprava červeného inkoustu v dílně byla zmíněna také v řeckém dokumentu ze třetího století našeho letopočtu, který podporuje myšlenku specializovaného míchání inkoustu v Egyptě a ve Středomoří.
Tato technika používání olova jako sušicího prostředku byla přijata v Evropě v 15. století, když se začaly objevovat první olejomalby, ale zdá se, že staří Egypťané objevili tento trik nejméně o 1 400 let dříve.
Vědci plánují více testů a různé druhy analýz, ale to, co doposud našli, je již samo o sobě fascinující. Je to další příklad toho, jak moderní vědecké přístroje mohou odemknout ještě více tajemství minulosti.
"Pokročilé mikroanalýzy založené na synchrotronech nám poskytly neocenitelné znalosti o přípravě a složení červených a černých inkoustů ve starověkém Egyptě a Římě před dlouhými 2 000 lety,“ uzavírá Christiansen. Dále čtěte: Starobylé mayské město mělo překvapivě efektivní systém filtrace vody, který se používá dodnes.
