V Norsku byl objeven tisíc dvě stě let let starý pohanský chrám bohů Thora a Odina
Archeologové tvrdí, že velká dřevěná budova, asi 14 metrů dlouhá, 8 metrů široká a vysoká 12 metrů, byla používána na konci osmého století a sloužila bohoslužbám a obětním ceremoniálům severským bohům během letního a zimního slunovratu.
První vikingský chrám, který kdy byl v Norsku objeven
Stará norská kultura se o století později proslavila poté, co skupiny norských námořníků a válečníků známých jako Vikingové začali obchodovat, útočit a kolonizovat po celé Evropě, Islandu, Grónsku a Kanadě.
Jedná se o první staronorský chrám nalezený v zemi, uvedl archeolog Søren Diinhoff z Univerzitního muzea v Bergenu. "Je to poprvé, co jsme našli jednu z těchto velmi zvláštních, velmi krásných budov,“ řekl Diinhoff. "Známe je ze Švédska a známe je z Dánska. A nyní máme důkaz, že existovaly také v Norsku.“
Norové začali stavět tyto velké "boží domy“, jak se jim říká, v šestém století. Domy bohů byly mnohem složitější než jednoduchá místa, často venkovní, která lidé dříve používali k uctívání staroseverských bohů. "Je to silnější projev víry než všechna dřívější malá kultovní místa,“ řekl Diinhoff.
Boží dům a uctívání
Archeologové objevili základy starobylé budovy minulý měsíc v Ose, přímořské vesnici poblíž města Ørsta v západním Norsku. Jejich vykopávky odhalily stopy raných zemědělských osad z doby před 2 000 až 2 500 lety, včetně pozůstatků dvou dlouhých domů, které zřejmě byly centrem malé farmy pro rodinu a domácí zvířata.
Pozůstatky božího domu v Ose však pocházejí z pozdější doby, kdy v této oblasti začala dominovat elitní skupina bohatých rodin. "Když nastoupila nová sociálně diferencovaná společnost, v římské době železné převzaly kontrolu nad kultem přední rodiny,“ uvedl Diinhoff.
Norské náboženské bohoslužby se staly ideologičtějšími a organizovanějšími a boží domy v Ose byly inspirovány křesťanskými bazilikami, které vikingští cestovatelé viděli v jižních zemích. Výsledkem bylo, že staré norské chrámy měly nad šikmou střechou výraznou vysokou věž, která byla kopií věží raně křesťanských kostelů.
Přestože je dřevěná budova již dávno pryč, její zbytky ukazují její tvar, včetně kulatých středových sloupků věže, tedy velmi výrazné konstrukce, která byla použita pouze v případě božích domů, jak řekl Diinhoff.
Účel tohoto místa odhaluje také koncentrace varných jam, kde se připravovalo jídlo pro náboženské svátky, a četné kosti, zjevně pozůstatky zvířecích obětí. Před několika lety byl poblíž také nalezen velký bílý kámen, tzv. "falus“, který zhruba představoval mužský pohlavní orgán a byl pravděpodobně součástí staronorských rituálů plodnosti, uvedl Diinhoff.
Maso, pití a někdy i drahé kovy, jako je zlato, byly nabízeny dřevěným figurkám v božím domě, které představovaly staronorské bohy, zejména boha války Odina, boha bouře Thora a boha plodnosti Freyra, kteří byli ve své době běžně uctíváni. Jejich jména ostatně se fakticky otiskla do anglických názvů dní v týdnu, tedy středy, čtvrtku a pátku.
Staronorské náboženství bylo potlačeno v 11. století, kdy norští králové násilně instalovali křesťanské náboženství a zlikvidovali původní boží domy. Další práce archeologů zřejmě odhalí, že i tento boží dům v Ose potkal podobný osud. Dále čtěte: Lebka z doby kamenné nese známky neúspěšné operace mozku a posmrtné dekapitace.