Velikonoční ostrov přitahuje vědce z celého světa. Skrývá totiž jedno z největších tajemství lidstva
Obrovské sochy moai shlížející na Velikonoční ostrov jsou pozůstatkem původní civilizace. Velikonoční ostrov, známý také jako Rapa Nui, byl poprvé osídlen kolem roku 1300 našeho letopočtu. Na ostrově odříznutém od světa žili obyvatelé odkázáni jen na vlastní zdroje, což se zřejmě stalo příčinou jejich zkázy.
Po vykácení většiny lesů ztratili možnost rybolovu a mořeplavby, půda na ostrově erodovala a vytrácela se tekoucí voda. První Evropaně, kteří se na ostrově objevili v roce 1722 ještě ke zkáze přispěli zavlečením chorob, které obyvatele zdecimovaly.
Genetická studie z roku 2014 předpokládala mísení původních obyvatel s obyvateli Jižní Ameriky někdy mezi lety 1300 a 1500. Nový výzkum však tuto teorii vyvrátil. Vědci měli k dispozici kosterní pozůstatky tří původních obyvatel Rapa Nui a nenalezli žádné důkazy o tomto mísení. Analýza jejich DNA nic takového nepotvrdila.
"Naše studie ukazuje, že neexistuje žádný jednoduchý scénář migrace obyvatel mezi Rapa Nui a Amerikou," uvedla archeoložka Cat Jarman z University of Bristol v Británii. To ovšem podle ní nevylučuje nějaký typ kulturního kontaktu. Tomu nasvědčuje třeba přítomnost sladkých brambor ještě před příchodem prvních evropanů. Tento typ kontaktu ovšem na ostrově nezanechal žádnou zřetelnou genetickou stopu.
Významnou stopu v novodobé historii však na Velikonočním ostrově zanechal Pavel Pavel. Český inženýr, který rozhýbal tajemné sochy na Velikonočním ostrově. V roce 1982 si ve Strakonicích vyrobil kopii sochy, a tu pak s přáteli rozpohyboval. Z pokusu pořídil obrazovou dokumentaci. To zaujalo slavného cestovatele Thora Heyerdahla, který vzal českého inženýra v roce 1986 na expedici na Velikonoční ostrovy.