Španělský vědec chce spojit prase a člověka jakožto zdroj nových orgánů
Zmiňovaný vědec pracuje téměř tři desítky let na výzkumu hybridních organismů. Už v roce 1992 se mu podařilo spojit embryonální končetinu myši s embryonálním kuřecím křídlem. A právě tehdy ho napadlo: Pokud se myší končetina může vyvíjet na kuřecím křídle, nebylo by možné tuto metodu využít i pro člověka?
V posledních letech se tedy snaží pomocí úpravy genů, takzvanou metodou CRISP, využít modifikace genů prasete a člověka. Rád by tím dosáhl hybridního organismu, jenž by produkoval orgány vhodné pro lidi.
Představu má už jasnou. Hybridní zvířata by podle něj mohla vytvářet játra, srdce, plíce či ledviny, které by poté mohly být transplantovány těžce nemocným, kteří v tuto chvíli marně čekají na dárce orgánů. Izpisua Belmonte je přesvědčen, že editací genů může tento problém vyřešit. Fascinuje ho, jakým způsobem se geny projevují na vývoji embrya. Například v případě savců to je fakt, že kuře, prase i člověk si jsou v raném vývoji podobní.
Asi nikdo nepochybuje o tom, pokud se výsledku podaří dosáhnout, že výhledově půjde o obrovský byznys.
Také už se podařilo ovčí embryo s lidskými buňkami
Pěstování lidských orgánů uvnitř zvířat se ze sci-fi vizí přibližuje k realitě každým dnem. Americkým vědcům se vloni podařilo také vypěstovat ovčí embryo obsahující lidské buňky. Pomocí tohoto organismu by též mohlo být možné geneticky produkovat orgány vhodné pro úspěšné transplantace. Zprávu o úspěchu vědců zveřejnil na svém webu britský deník The Guardian.
Výhodou je, že geneticky vypěstované orgány přímo z buněk pacienta budou pravděpodobně více kompatibilní s jeho imunitním systémem a tělo je tak snáze přijme. Odmítání orgánů je totiž v současnosti jednou z největších překážek úspěšných transplantací. Lidské tělo rozezná, že jde o cizí tkáň, a začne se bránit. Lékaři poté odpor imunitního systému složitě překonávají.
Transplantace zvířecích orgánů do lidských těl však není jen ve fázi snů a představ. Už se několik let provádějí, i když zpočátku byly odmítány hlavně z etického hlediska. V poslední době však výzkum a věda jdou novými cestami a snaží se vypěstovat lidské orgány ve zvířatech.
Španělský biolog Izpisua Belmonte už před časem v rozhovoru pro deník San Diego upřesnil, že cílem vědců je nejen vytvořit zvířata s lidskými orgány, ale též posunout výzkum dědičných chorob a porozumět stárnutí buněk.
Česko a transplantace
Lékaři v roce 2017 v Česku provedli celkem 837 transplantací orgánů. Podle zákona je v České republice dárcem orgánů po smrti každý s výjimkou lidí evidovaných v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.
Koordinátorské (transplantační) týmy pracují 24 hodin denně. Když se najde vhodný dárce, hrají doslova o každou minutu. Čím rychleji se dostane orgán, třeba srdce, k pacientovi, tím lépe.
V dárcovském programu bylo zaznamenáno v uvedeném roce podle koordinačního střediska transplantací 269 zemřelých a 49 žijících dárců. Nejčastěji se u nás transplantovaly ledviny a játra. Dále čtěte: Plodiny s genetickými úpravami: Spása hladovějícího lidstva nebo tikající bomba?
