Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Klimatologové varují, že se musíme připravit na vyšší počet tropických dnů v průběhu roku. „A bude to dokonce stát lidské životy,“ říká jeden z nich - Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D., který se odborně zabývá možným průběhem klimatických změn. Podle něj některé scénáře blízké doby rozhodně nevyznívají pro nás příliš pozitivně. 

Vyplývá z nich, že například loňské extrémně horké léto nebylo ojedinělým výkyvem počasí. Celkově prý kopírovalo vývoj v posledních 20 - 30 letech. Pro srovnání - na počátku 60. let 20. století bylo těchto extrémně horkých dnů jen několik, většinou tak
4 - 8 dnů ročně. I noci byly chladnější, takže si lidský organismus odpočinul.

Tropické noci narušují kvalitu spánku

„V současném klimatu nám tropický den přechází pozvolna do tropické noci, a díky tomu je výrazně narušena kvalita spánku. No a to všechno vede k závažnějším zdravotním komplikacím. Je prokázáno, že za těchto horkých vln stoupá úmrtnost, a překvapivě více u žen než u mužů. V roce 2018 jsme měli i více než 40 tropických dnů, v roce 2015 jich bylo kolem pětatřiceti. S tímto množstvím přitom počítaly klimatické modely až pro konec našeho století. A to ještě v případě nejdramatičtějšího emisního scénáře,“ vyjmenoval alarmující fakta Zahradníček.

Nutno přitom doplnit, že klimatická změna není jen o horkých dnech. Pokud zůstaneme u loňského roku, byl podle klimatologů zajímavý tím, že nadprůměrně teplé počasí bylo prakticky konstantně od začátku dubna. Zajímavé bylo, že nebylo sice rekordní množství teplotních extrémů, ale rok 2018 byl nejteplejší za dobu měření. To znamená, že většina dnů byla teplotně nadprůměrných, i když ne rekordně. Rok 2018 byl tak prakticky konstantně teplotně posunutý dopředu.

Ztratíme čtyři roční období, jak jsme byli zvyklí?

I když se ozývají hlasy, že v budoucnu již nebudeme prožívat čtyři roční období, jak tomu bylo po staletí, vědci předpokládají, že se roční období přece jen udrží i nadále. Budou však méně výrazná.

„Posledních 5 - 6 zim bylo teplých nebo průměrných a tento trend se předpokládá i do budoucna. V zimních měsících by mělo být to oteplení asi nejviditelnější. To však neznamená, že se neobjeví na našem území výrazně chladná zima! Jen bude častější výskyt těch teplejších. V posledních dekádách se nám prodlužuje i vegetační období. Zima většinou končí dříve, a tím se i vegetace časněji probudí k životu. Na jednu stranu to může mít i pozitivní efekty, avšak zvyšuje se riziko škod v zemědělství díky nástupu pozdního jarního mrazu (viz roky 2016 a 2017 a škody v ovocnářství). No a samozřejmě také při nedostatečném množství srážek v jarních měsících. Vegetace totiž díky brzkému rašení spotřebuje dříve vláhu z půdy, a tím se nastartuje sucho v krajině,“ uvádí dále ve svém výhledu budoucnosti klimatolog Zahradníček. Podle něj a jeho kolegů v oboru se budeme muset smířit s tím, že se změní intenzita a rozvržení srážek v čase.

Chybět budou "zahradnické" deštíky?

„To je reálný efekt. Loňský rok toho byl jasným dokladem. Několikadenní vytrvalejší déšť prakticky nebyl a většina úhrnů spadla jen během krátkého časového úseku. A i přesto, že tyto srážky byly intenzivní, tak velice rychle odtekly. Chybí nám takový ten klasický zahradnický deštík. Většinou po delší epizodě bez významného deště spadne díky bouřce lokálně vyšší úhrn srážek, a pak zase následuje více suchých dní. To je přesně to, co příroda příliš nepotřebuje,“ konstatoval Zahradníček.

Logicky se tedy nabízí otázka, zda se máme tedy obávat opakovaných období sucha? Může to znamenat, že budeme muset změnit druh zemědělských plodin, které budeme na našem území pěstovat? A odpovědi nejsou potěšující.

Podle klimatických modelů se počítá, že epizody sucha se budou vyskytovat častěji a intenzivněji. Do toho se pak mohou vyskytnout například přívalové deště a povodně, tedy zcela opačný extrém. Sucho má při tom nyní dva hlavní důvody.

Změní se druhy zemědělských rostlin

„Buď nám delší dobu méně prší a prostě chybí vláha, anebo naopak sice prší normálně, ale jsou vysoké teploty, takže se krajina rychle vysušuje. No a právě v uplynulém roce jsme měli kombinaci obojího. Dalším spouštěčem sucha se ukazuje mírná zima a brzký začátek jara. Do budoucna se skutečně předpokládá, že se bude muset změnit druhová skladba našich zemědělských plodin. Tím se náš ústav už dlouhodobě zabývá. Například jsme nově začali řešit velký projekt SustES, který má připravit strategii pro potravinovou bezpečnost v nepříznivých klimatických podmínkách,“ vysvětlil klimatolog. 

Změny v počasí velmi nepříjemně pociťují lidé ve velkých městech. Zejména v létě musí fungovat mnohdy v betonové výhni s teplotami kolem 50 stupňů Celsia. A proto se dnes mnozí ptají, zda se něco bude s ohledem na předpokládaný vývoj klimatu dělat z pohledu architektury. Ve městech žije totiž 70 procent populace, a v budoucnosti to bude ještě více. Je proto nutné adaptační opatření koncipovat i sem s tím, že se změní myšlení městských architektů a urbanistů. Čtěte také: Alarmující zpráva vědců: Hrozí vymírání milionu druhů rostlin a živočichů.