Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Proč je vlastně takový supervulkán tak nebezpečný? Jde totiž o sopku schopnou sopečnou erupcí vyprodukovat ničivou energii tisíckrát větší, než u běžných sopečných erupcí. Naštěstí k erupcím supervulkánů dochází maximálně jednou za 100 000 let.

Supervulkán může vzniknout, pokud magma vystupuje na povrch z horkých skvrn, ale nemůže z různých důvodů proniknout přes zemskou kůru. Tlak vzrůstá a magma se rozšiřuje do chvíle, kdy není kůra schopná udržet tento tlak. Na Zemi se nachází hned několik supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Nejvíce evidovaných supervulkánů se nachází na území Severní Ameriky.

Přestože sílu supervulkánu jenom těžko něco zastaví, tak se právě nyní vědci z NASA pokoušejí vymyslet, jak zkrotit jeden z nejznámějších supervulkánů - Yellowstonskou kalderu. V NASA totiž připravili odvážný plán, jak tento supervulkán ochladit, dokonce se prý pokusí tuto nesmírnou energii dřímající hluboko uvnitř využít k výrobě elektřiny.

Nebezpečí konstrukce této termální superelektrárny spočívá ovšem právě v tom, aby různými hlubinnými vrty neprobudili spícího obra ze spánku a nezpůsobili tak uměle celoplanetární katastrofu, protože následný oblak popela by na několik let zastínil dopad slunečního světla na Zemi. Tuto nukleární zimu by dle odhadů přežilo jenom 10 % všech živých bytostí na planetě.

A jak by tahle přírodní elektrárna vlastně fungovala? Po navrtání několika vrtů do hloubky až 10 kilometrů by se postupně naplnily vodou a po absorbování tepla by byla tato vařící voda (až 350 stupňů Celsia) vypumpována na povrch.

Jak je vidět, jde tedy o velmi riskantní podnik, na jehož realizaci (první fázi) má NASA již nyní připraveno více než 76 miliard korun (v přepočtu).