Posvátné sochy na Velikonočním ostrově jsou nenávratně poškozené. Zničil je oheň
Legendární kamenné hlavy Velikonočního ostrova a další archeologické prvky byly podle místních domorodých a chilských úřadů spáleny požárem. Ten vyvolala nedaleká sopka Rano Raraku. Peklo vypuklo před několika dny a zničeno bylo více více než 100 hektarů tohoto malého polynéského ostrova.
Co je ale horší, oheň poškodil slavné kamenné sochy známé jako moai, které vytvořil polynéský kmen před více než 500 lety. Podle ředitele tamního přírodního parku ohořelé kamenné sochy nelze nijak opravit.
Jaké jsou výsledné škody, to stále ještě zjišťují zaměstnanci parku. Na ostrově je celkem 386 soch vytesaných z čediče. Velký žár a oheň v nich ale způsobil velké trhliny, tedy kromě toho, že mnohé ze soch jsou celé ohořelé, a tedy černé, a některé také popadaly.
Samotné sochy přitom udivují svět už dlouhá desetiletí a stejně tak dlouho se vědci a badatelé snaží zjistit, jak se tak obrovské sochy na Velikonoční ostrov dostaly nebo kdo je tam postavil a proč.
Polynéští mořeplavci poprvé dorazili na Rapa Nui, tedy v domorodém jazyce Velikonoční ostrov, přibližně před 900 lety. Nedávné studie se shodují na tom, že by sochy mohly souviset s místem, kde osadníci ostrova našli podmořské sladkovodní prameny. Podle samotné UNESCO se na ostrově usadila polynéská společnost a založila mocnou, nápaditou a originální tradici monumentálního sochařství a architektury, oproštěné od jakéhokoliv vnějšího vlivu.
Samotný ostrov v moderní historii proslavily právě sochy. Ty vznikly v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku a je ironií osudu, že právě sopka Rano Raraku nakonec sochy takto poničila. Přitom během minulého století si mnozí badatelé dali spoustu práce, aby sochy, které za staletí mnohdy popadaly, znovu vztyčili.
A nebyla to rozhodně žádná lehká práce. Většina soch moai je asi 3,5 m vysoká, na ostrově jsou ale i takové, které měří až 12 m a váží až 90 tun. Sochy mají také neobvyklý tvar. Žádná totiž nemá nohy, trup je prakticky jen naznačen a nejvypracovanější a také největší částí každé sochy je hlava. Na některých moai se nachází také něco jako klobouk pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie ale nakonec nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.
Sochy Velikonočního ostrova byly také dlouho jednou z největších záhad světa. Jak už ale bylo řečeno, skutečně je vytvořila a vystavěla tamní polynéská kultura, a proto jsou také úzce spřízněné s podobnými tradicemi rozšířenými po celé Polynésii.
Problematikou historie Velikonočního ostrova a sochami moai se velice úspěšně zabýval český vědec Pavel Pavel, který objasnil jednu z velkých záhad. Zkoumal, jak mohli obyvatelé ostrova tak těžké sochy zvednout a přemístit. V rámci svého výzkumu dokázal, že je to možné jen za pomoci několika lan a několika mužů.
Co se sochami po katastrofickém požáru bude dál, nyní ještě není jasné. Na nějaké dramatické závěry je příliš brzy. Zcela jistě ale odborníci udělají vše pro to, aby se co největší počet soch podařilo nějakým způsobem opravit a aby jejich krásu a monumentálnost i nadále mohli obdivovat lidé z celého světa.
Autorský článek, další zdroj: The Guardian
