Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Rover Perseverance našel na Marsu zelené skály. Respektive tyto zelené skály z Marsu jsou stejné jako ty, které se například vyskytují na Havaji, a které tak daly pro Havaj tolik typickou zelenou barvu místním plážím. Takže co je najednou na Marsu jinak?

Perseverance našel zelené skály v kráteru Jezero, který poctivě zkoumá, a data poslal na Zem. Tam vědci po důsledné analýze zjistili, že složení těchto "zelených hornin" je stejné jako těch na Havaji. Přitom Mars získal svoji přezdívku zejména proto, že jeho povrch je zbarvený díky vysokému obsahu železa.

Jenomže najednou se ukazuje, že v kráteru Jezero je toho hodně jinak. Jak uvedla NASA, dokonce většina sedimentů nalezených v kráteru se naprosto liší od všech oblastí, které kdy lidské rovery zkoumaly. Rover Perseverance tam například našel vulkanické horniny složené z velkých olivínových zrn. A to je taky důvod, proč má celá řada pláží na Zemi nazelenalý odstín. Obsahují totiž právě olivíny, což je minerál, který se vyskytuje v zemském plášti. 

Takový nález na Marsu úplně mění celou hru. Vědci si nyní myslí, že vulkanické horniny objevené na Marsu vznikly asi před čtyřmi miliardami let. Navíc mají vlastnosti podobné vyvřelým horninám tady na Zemi z období jejích počátků. Jenomže aby se dozvěděli víc, potřebovali by přímo vzorky těchto hornin z doby, kdy planeta vznikla.

Jinými slovy, díky novému nálezu je stále pravděpodobnější, že na Marsu skutečně kdysi život byl. Předpokládá se, že Mars je starý 4,6 miliardy let, tedy je prakticky stejně starý jako Země. A nyní je tu obrovská možnost, že studiem dat z roveru Perseverance, a jednoho dne i zkoumáním hornin, zde na Zemi by vědci mohli konečně odhalit, zda na Marsu skutečně někdy život byl. Tyto starověké vulkanické horniny jsou staré jako naše sluneční soustava, takže by mohly vnést světlo i do vývoje života tady na Zemi. A stejně tak by tyto analýzy mohly najít návod, jakým způsobem hledat život na dalších planetách.

Perseverance, zdá se, bude schopen odebrat vzorky přímo z vyvřelých hornin bohatých na olivín, a až budou za několik let ve speciálních kapslích dopraveny na Zem, budou je vědci schopni podrobit dokonalé analýze. Stopy po olivínech sice už v minulosti našli v marťanských meteoritech, ale to byla jen stopová množství, ze kterých se nedaly dělat žádné závěry. Navíc se vědci dosud domnívali, že nějaké malé množství olivínů se týká pouze omezené oblasti na Marsu, což se nyní ukázalo jako mylná hypotéza.

[:id_2094:]

"Před přistáním Perseverance jsme o kráteru Jezero předpokládali, že má jezerní, lávový, sopečný  nebo eolický původ. Nyní víme, že nejnižší pozorovaná jednotka má nejvyšší odvozenou hustotu a je bohatá na olivín s hrubými, relativně nezvětralými zrny, což naznačuje kumulativní původ. Toto je první marťanská kumulace a vykazuje podobnosti s marťanskými meteority, které také vyjadřují nerovnováhu olivínů. Alterační materiály zahrnující uhličitany, sírany, chloristany, hydratované křemičitany a oxidy železa jsou všudypřítomné, ale jejich množství je malé, což naznačuje relativně krátké jezerní podmínky. Orbitální pozorování spojuje litologii dna kráteru Jezero s širší oblastí Nili-Syrtis, což naznačuje, že jde o regionální charakteristiku," popsali vědci svůj objev ve své práci, publikované v Science Advances.

Autorský článek, další zdroj: Science Advances