Nejnovější

Prehistorické monstrum měřilo přes tři metry a vážilo téměř tunu. K vymření největších ptáků planety přispěl pravděpodobně i člověk

Ještě před půl stoletím by o našem původu nikdo nepochyboval, nyní ale vědci pochopili, že příběh člověka byl mnohem složitější, než se světová věda domnívala. O nových důkazech, které částečně vyvracejí předchozí vnímání rozšíření lidské rasy z Afriky, informoval Christopher Bae s jeho kolegy v nové studii.

Původní příběh předpokládal, že moderní lidé (Homo sapiens) se do své anatomické podoby vyvinuli v subsaharské Africe před dvěma sty tisíci lety. Poté začali z této oblasti migrovat na Evropský kontinent a dále do světa.

S příchodem do západní Evropy přibližně před 40 tisíci lety se objevila takzvaná „lidská revoluce", která vedla k vývoji jazykových schopností a dalších moderních rysů člověka.

Tento nový druh člověka existoval určitou dobu spolu s neandrtálci a dalšími primitivnějšími druhy člověka. Tyto jednodušší kmeny ale neměli šanci konkurovat, a proto moderní člověk brzo dobyl celou planetu.

Nejnovější důkazy tvrdí, že vše bylo trochu jinak. Analýza lidských fosilií posunula období vzniku Homo sapiens na období před 310 tisíci lety, tedy o celých 110 tisíc let dříve, než se věda domnívala.

Dalším poněkud šokujícím zjištěním je to, že ostatky, na kterých probíhala analýza, vůbec nepocházely ze subsaharské Afriky, ale z místa, které se nazývá Jebel Irhound v Maroku. Zejména toto zjištění nechává mnohé odborníky na pochybách ohledně historie moderního člověka.

Dalším zásadním předpokladem také je, že k výrazné evoluci lidské populace nedošlo v západní Evrope ale opět v Africe o mnoho dříve, než před původními 40 tisíci lety. Vědci na základě nové studie předpokládají, že kognitivní a sociální schopnosti dnešního typu člověka se začaly objevovat již před 100 tisíci lety.

Nedávno objevené fosilie Homo floresiensis také zcela změnily názor odborníků na průběh osídlování Indonésie a části Asie. Tito drobní lidé, jejichž ostatky byly nalezeny na indonéském ostrově Flores, paleontologům z celého světa doslova zamotali hlavu, protože nikdo nebyl schopen říci, zda je to trpasličí Homo erectus, nebo něco mnohem staršího.

Austrálie rovněž přispívá k přepisování lidských dějin. Jen v posledních dvou letech bylo datum původní kolonizace tohoto obrovského jižního kontinentu posunuto zpět na zhruba 65 000 let.

Vzhledem k rostoucímu významu tohoto regionu v pátrání po historii člověka na naší planetě se zdá, že v migraci člověka hraje mnohem větší roli, než se dříve předpokládalo. Podle odborníků je stále mnoho otázek ještě nezodpovězeno a ty nejdůležitější odpovědi ukrývá právě Australasie.