Nejstarší jeskynní malba zvířete byla objevena v Indonésii. Vyobrazuje divočáka
Malba, která byla objevena v jeskyni Leang Balangajia na ostrově Sulawesi (dříve Celebes), vyobrazuje prase celebeské (Sus celebensis), které bylo nakreslené červeným okrem v životní velikosti. Divočák indonéský ostrov obývá i dnes, ale patří mezi ohrožené druhy.
Zvěčnění vepři
Jeskynní dílo pravěkých lidí, které zahrnuje i obtisky rukou, podle archeologa Adama Brumma z Griffithovy univerzity v Austrálii potvrzuje, že základy tradic jeskynních maleb byly položeny v oblastech, jako je Afrika a Asie, kde se člověk vyvinul, nikoliv v Evropě za doby ledové, jak se dlouho předpokládalo.
Stěna obsahuje další dvě až tři částečně dochované kresby celebeských prasat. Iain Davidson, archeolog na University of New England v Austrálii, malbu popisuje jako větší scénu, v níž se zvířata vzájemně konfrontují. Stylem ji přirovnává k dílům ve francouzské Chauvetově jeskyni. Stáří zdejších kreseb se odhaduje na 30 až 32 tisíc let. Patří tak k nejstarším jeskynním malbám vůbec.
Nově objevený výtvor je prozatím nejstarším známým dílem člověka na Sulawesi. Datován byl do doby zhruba před 45 500 let. Již dříve byla v jeskyni nalezena malba stejného zvířete na stropě, a ta pochází z dob před 32 tisíc let. Prozradily to minerály kalcitu, které malby překrývaly a které byly analyzovány s pomocí izotopů uranu. V roce 2019 v podobné jeskyni na ostrově Brumm našel kresbu stejného prasete, a ta byla umístěna do doby před 43 900 let.
Otisk našich předků
Stěny jeskyně Leang Balangajia pravděpodobně pomalovali Homo sapiens, nikoliv neandrtálci, kteří neměli tak propracované kresby a v lokalitě se nevyskytovali, domnívají se archeologové. Ti ale zároveň upozorňují na to, že jejich data jsou jen hrubé odhady. „Je důležité uvědomit si, že jde o relativní věky, spíše než o přímá data na samotných obrazech,“ řekl pro Live Science David Pearce, profesor na Univerzitě Witwatersrand v Jižní Africe, který se studie neúčastnil.
Nejstarší lidská kresba pochází z Jižní Afriky z doby před 73 tisíc let. Jedná se o rudými čárami pomalovaný kámen. Psali jsme také: Vědci potvrdili, že neandrtálskou DNA máme stále všichni v sobě.