Předčasné žloutnutí listí je stále častější jev. Vědci našli důvod, proč se tak děje

Některé listy žloutnou už během letních měsíců
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
06. prosince 2020 09:43 / Pixabay
  4   1
Také jste si letos všimli, že listy některých stromů začaly měnit svoji barvu už v druhé polovině srpna? Přitom podzim byl stále ještě poměrně daleko. Vědci nyní našli důvod. Může za to klimatická změna.

Na jaře se samozřejmě obnovuje vegetační období stromů. V teplejších měsících stromy odebírají oxid uhličitý z atmosféry a ukládají ho do komplexních molekul, přičemž uvolňují kyslík jako vedlejší produkt. Stručně řečeno, jde o proces fotosyntézy. Čím více fotosyntézy, tím více uloženého uhlíku.

Díky teplejšímu počasí trvá vegetační období stromů a keřů déle, což znamená, že absorbují více uhlíku. A to dosud podle vědců vedlo k předčasnému žloutnutí listů. Jenomže nová studie tuto teorii obrátila vzhůru nohama.

Stromy mají limity

Vědci pod vedením Deborah Zani ze Švýcarského federálního technologického institutu studovali, do jaké míry bylo načasování barevných změn listů určováno růstem stromu nebo keře během jara a léta.

Teplota a délka dne byly tradičně přijímány jako hlavní determinanty toho, kdy listy změnily barvu a stromy začaly opadávat, což vedlo některé vědce k domněnce, že  oteplování by tento proces logicky oddálilo. Při studiu listnatých evropských druhů stromů, včetně kaštanu, břízy stříbrné a anglického dubu, autoři nové studie zaznamenali, kolik uhlíku každý strom absorboval za sezonu a jak to nakonec ovlivnilo padání listů.

S využitím údajů z Pan European Phenology Project, který sledoval některé stromy po dobu až 65 let, vědci ve své dlouhodobé observační studii zjistili, že s rostoucí rychlostí fotosyntézy listy změní barvu a začnou opadávat dříve. Při každém desetiprocentním nárůstu fotosyntetické aktivity během jarního a letního vegetačního období opadávají stromy v průměru o osm dní dříve.

Vědci si to ověřili při pokusech. V nich byly stromy vystaveny plnému slunci, polostínu nebo úplnému stínu. Výsledky ukázaly, že existuje limit na množství fotosyntézy, kterou může strom provádět během vegetačního období. Představte si to, jako byste plnili kbelík vodou. Dá se to udělat pomalu nebo rychle, ale jakmile je kbelík plný, víc vody už do něj nedostanete.

Za předčasné žloutnutí může uhlík

To znamená, že listnaté stromy mohou každý rok absorbovat pouze stanovené množství uhlíku a jakmile je dosaženo tohoto limitu, žádný další uhlík neabsorbují. V tu chvíli začnou listy měnit barvu. Tento limit je dán dostupností živin, zejména dusíku, a fyzickou strukturou samotné rostliny.

Výsledky studie, publikované v Science naznačují, že teplejší počasí a delší vegetační období nedovolí listnatým stromům absorbovat více oxidu uhličitého, byť je ho v atmosféře stále více. Prediktivní model studie naznačuje, že do roku 2100, kdy se očekává, že vegetační období stromů bude o 22 až 34 dní delší, budou listy ze stromů padat o hodně dříve a ještě dříve budou měnit svoji barvu. Je to tedy jev, na který si musíme pomalu zvykat. Dále čtěte: Pozoruhodný jev. Neviditelné řeky na obloze udělaly obrovskou díru do ledovce.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Vysloužilé akumulátory z notebooků nevyhazujte, ale využijte

Dům a zahrada

Vypěstujte si domácí štěstí. Jde o drobnou nenáročnou rostlinku

Cestování

Nejoblíbenější zimní destinace v době covidové. Češi berou útokem malebný ostrůvek

Zavřít reklamu