Šokující objev. Venuše může procházet podobným biologickým vývojem jako Země před miliardami let
Nyní tým vědců přišel s informací, že objevil aminokyselinu glycin v atmosféře Venuše.
Glycin jako stavební kámen života
Existuje asi 500 známých aminokyselin, ale pouze 20 z nich je přítomno v genetickém kódu. Glycin je tou nejjednodušší aminokyselinou.
Glycin a další aminokyseliny jsou některými stavebními kameny života. Ve skutečnosti jsou stavebními kameny bílkovin. Byly to také některé z prvních organických molekul, které se objevily na Zemi. Glycin je důležitý pro vývoj bílkovin a dalších biologických sloučenin.
Vědci přítomnost glycinu detekovali ve středních zeměpisných šířkách Venuše, přesněji poblíž rovníku. Tam byl signál nejsilnější, naopak na pólech nebyl glycin žádný.
Autoři studie k tomu říkají: "Jeho detekce může být jedním z klíčů k pochopení mechanismů formování prebiotických molekul v atmosféře Venuše. Horní atmosféra Venuše může procházet téměř stejným biologickým vývojem jako Země před miliardami let. “
Tyto dvě věty přinášejí skutečný šok. Mohl by v oblacích Venuše probíhat nějaký biologický proces? A co to znamená?
Nejprve fosfin, pak glycin
V polovině září tým vědců uvedl, že v horní atmosféře Venuše byl detekován fosfin. Stejně jako glycin byl také detekován silněji ve středních zeměpisných šířkách. Fosfin může být biologickým podpisem mikrobiálního života a je také přítomen na Zemi. Může však být také vytvořen chemicky, i když to vyžaduje obrovské množství energie. Byl například detekován na Jupiteru a Saturnu, kde na jeho výrobu mají tyto planety dostatek energie. Ale Venuše nemá potřebnou energii k jeho vytvoření.
Vědci se po objevu fosfinu spíš přikláněli k názoru, že za jeho přítomnost v atmosféře Venuše mohou její sopky. "Předpokládáme, že stopová množství fosfidů vytvořených v plášti by byla vynesena na povrch vulkanickou aktivitou a následně vyvržena do atmosféry, kde by mohla reagovat s vodou nebo kyselinou sírovou.“
Detekce fosfinu a nyní i glycinu znovu otevírají otázky v souvislosti s Venuší. Je jejich přítomnost signálem potenciálu života na Venuši? Nebo s tím objev těchto chemikálií nesouvisí?
Vědci identifikovali oblast atmosféry Venuše, která by mohla život hostit. Z našeho pohledu by to bylo bizarní a neobvyklé uspořádání. Venuše je totiž z velké části extrémně nehostinná. Atmosféra je kyselá, teplota je vysoká a atmosférický tlak je drtivý. Ale vysoko v oblacích, asi 48 až 60 km nad povrchem, už teplota není tak velká.
V této nadmořské výšce se teplota pohybuje od -1 do 93 stupňů Celsia. Je to velmi kontroverzní, ale někteří vědci si myslí, že by tam mohl přežít typ jednoduchého života, který by se neustále reprodukoval, aniž by se kdy dotkl povrchu planety. "Je třeba poznamenat, že detekce glycinu v atmosféře Venuše je náznakem existence života, ale není to přesvědčivý důkaz,“ tvrdí vědci. A je zřejmé, že dokud na Venuši nepřistane nějaké průzkumné vozidlo, které by odebralo adekvátní vzorky, budou vědci o případných podmínkách pro život na této planetě stále do značné míry pouze spekulovat. Dále čtěte: Takto vypadá poslední záblesk světla z hvězdy pohlcené černou dírou.
