Takto vypadá poslední záblesk světla z hvězdy pohlcené černou dírou
Tato hvězdná smrt se odehrála v nejbližší vzdálenosti, v jaké kdy astronomové mohli něco takového pozorovat, a nabízí bezprecedentní vhled do násilného kosmického procesu.
Když si hvězda nedá pozor, černá díra ji roztrhne
K roztržení umírající hvězdy nedochází často. Když se ale hvězda dostane příliš blízko k černé díře, její obrovská síla, která je součinem jejího gravitačního pole, nejprve hvězdu tzv. natáhne a poté ji k sobě přitáhne tak silně, až se roztrhne.
Tato událost uvolní následně obrovský záblesk světla, než trosky rozpadlé hvězdy zmizí za horizont událostí černé díry. Ale ten záblesk světla je často alespoň částečně zakrytý oblakem prachu, což ztěžuje astronomům studium detailů.
"Zjistili jsme, že když černá díra pohltí hvězdu, může spustit silný výbuch materiálu směrem ven, který nám znemožňuje výhled,“ řekla astronomka Samantha Oates z University of Birmingham.
Tyto jevy nelze předvídat, takže astronomové musejí neustále zkoumat oblohu a čekat. A měli štěstí, když rychle zaměřili své dalekohledy na malou skvrnu na obloze v souhvězdí Eridanus v srdci spirální galaxie vzdálené 215 milionů světelných let.
Světelný záblesk je výsledkem intenzivních gravitačních a třecích vlivů v materiálu z roztržené hvězdy. Tyto vlivy ohřívají materiál na tak vysoké teploty, že to může krátkodobě zastínit i celou galaxii.
Hvězda měla velikost Slunce
"Pozorování ukázala, že hvězda měla zhruba stejnou hmotnost jako naše vlastní Slunce a že zhruba polovinu z ní ztratila díky černé díře, která je více než milionkrát hmotnější,“ řekl astronom Matt Nicholl.
"Toto je první případ, kdy vidíme přímé důkazy o úniku plynu během procesu narušení, který vysvětluje optické i rádiové emise, které jsme viděli v minulosti,“ řekl astronom Edo Berger z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku. "O povaze těchto emisí se dosud hodně diskutovalo, ale zde vidíme, že oba režimy jsou propojeny jediným procesem. Tato událost nás učí o podrobných fyzikálních procesech supermasivních černých děr.“
Začátkem letošního roku tým potvrdil, že část trosek z roztržené hvězdy se "ukládá" na disk materiálu, který je následně pohlcován do černé díry, jako když voda teče do odtoku. Pozorování o několik let dříve odhalila, že paprsek plazmy vypouštěný černou dírou je úměrný tomu, kolik hvězdy pohltí. A hvězda, která unikla úplnému roztržení, se okolo černé díry točí třeba miliardy let, nicméně černá díra ji denně kousek po kousku konzumuje. Dále čtěte: Evropští vědci zveřejnili trajektorii, po které mise ExoMars poletí v roce 2022 na rudou planetu.
