Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Nejvíce lidí popravila loni Čína (více než 1000, přesné číslo není známo). Írán s loňskými minimálně 253 popravami je zemí s druhým nejvyšším počtem trestů smrti. Následuje Saúdská Arábie (149 poprav), Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52). V některých zemích se však bohužel počet trestů smrti oproti minulým létům zvýšil. Thajsko obnovilo popravy a Srí Lanka hrozila, že ho bude následovat.

Čína jako největší popravčí

Čína zůstala i v roce 2018 největším světovým popravčím, ale reálný rozsah použití trestu smrti v Číně není známý, protože tyto údaje jsou klasifikovány jako státní tajemství. V Číně jsou nejspíše ročně odsouzeni k smrti a popraveni tisíce lidí. „Ve spoustě zemí, nejen v Číně, se popravuje i za jiné zločiny, než které jsou ty nejzávažnější. Ale v Číně jsou to třeba zločiny spojené s drogami nebo ekonomické trestné činy, třeba zpronevěra,” sdělila tisková mluvčí Amnesty International v České republice Martina Pařízková.

Jak se ve světě popravuje?

Mezi způsoby popravy v dnešní době patří oběšení (např. Japonsko, Severní Korea, Botswana, Irák), elektrické křeslo (USA), zastřelení (např. Malajsie, Libye, Sýrie, Jemen), smrtící injekce (Thajsko, USA, Čína) a také ukamenování (Írán) nebo stětí (Saúdská Arábie). V Číně se popravuje i za „narušování sociální stability“, za pašování drog nebo za hospodářské trestné činy. V Íránu za projevování sexuální orientace či politického smýšlení, v Súdánu mimo jiné za odpadlictví od víry, či za „nezákonný“ pohlavní styk. Ve Vietnamu hrozí trest smrti za politickou aktivitu či za hospodářskou kriminalitu. Ve Spojených státech se také popravuje např. za pašování drog či velezradu. Severní Korea popravuje i za „šíření škodlivých informací“, distribuci náboženských materiálů nebo za špionáž.

Příběh súdánské ženy

Noura Husseinová, mladá súdánská žena, byla v květnu 2018 odsouzena k smrti za to, že zabila muže, kterého si byla nucena vzít, když se ji snažil znásilnit. Po globálním protestu, včetně velkých kampaní Amnesty, byl její rozsudek smrti zrušen a místo toho dostala pětiletý trest odnětí svobody.

Kde počet poprav klesl?

Počet vykonaných poprav výrazně klesl také v Iráku, Pákistánu a Somálsku. Celkově bylo loni ve světě popraveno nejméně 690 lidí, přičemž ještě v roce 2017 to bylo 993. „Dramatický globální pokles poprav dokazuje, že i ty nejvíce nepravděpodobné země začínají měnit své cesty a uvědomují si, že trest smrti není odpovědí,“ řekl generální tajemník Amnesty Kumi Naidoo.

Kde ve světě se naopak zvýšil počet trestů smrti?

Amnesty International zaznamenala nárůst počtu poprav v Bělorusku, Japonsku, Singapuru, Jižním Súdánu nebo v USA. Například v Iráku šlo o čtyřnásobný nárůst z nejméně 65 trestů smrti v roce 2017 na nejméně 271 v roce 2018. V Egyptě pak o více než 75 procent vzrostl počet rozsudků smrti, z nejméně 402 v roce 2017 na nejméně 717 v roce 2018. Podle Amnesty International lze tento nárůst připsat vydávání hromadných rozsudků smrti „po absolutně nespravedlivých procesech“, často na základě přiznání získaných mučením a špatným vyšetřováním.

Někde se trest smrti obnovil, jinde zrušil

Některé země se k trestu smrti vrátily. Svou první popravu od roku 2009 loni provedlo Thajsko. Také prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena vyhrožoval, že jeho země po více než 40 letech obnoví popravy v rámci boje proti obchodu s drogami.
 
Ke konci loňského roku byl naopak trest smrti za všechny trestné činy ve 142 zemích zrušen zákonem nebo v praxi. Například africká Burkina Faso přijala nový trestní zákoník, který trest smrti zrušil. Gambie či Malajsie vyhlásily oficiální moratorium na popravy. V americkém státě Washington byl trest smrti prohlášen za protiústavní. Na prosincovém zasedání Valného shromáždění OSN hlasovalo rekordních 121 zemí pro podporu globálního moratoria na trest smrti, proti hlasovalo pouze 35 států. (Dále čtěte: Kde se vzal takzvaný typický zápach starých lidí? Výsledky studie jsou překvapivé).