Nejnebezpečnější zvíře v Africe ročně zabije až 200 lidí. Jak vypadají jeho útoky?
Hroch je teritoriální a rychlý
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) je savec vyskytující se v Africe na jih od Sahary. Vypadá sice jako pomalé a líné zvíře, ale je také extrémně agresivní a teritoriální. Když hroch chce, tak umí být i hodně rychlý, na souši dokáže vyvinout tempo až na 30 km/h. Podle statistik je hroch nejnebezpečnějším zvířetem Afriky. Kvůli hrochům můžete přijít i o život.
Kolik má hroch na svědomí lidí ročně?
Ročně prý hroši zabijí přibližně 200 lidí, to je více obětí, než mají na svědomí lvi, sloni, levharti, buvoli či nosorožci. Mláďata hrochů se rodí na začátku období dešťů, právě v této době jsou hroši nejagresivnější a často útočí na krokodýly, kteří s nimi obývají řeku. Na lidi nejčastěji útočí, když se člověk dostane mezi matku a mládě, anebo ve vodě, kde je hroch prakticky neviditelný a hrozí, že převrhne loď. Nozdry, oči a uši jsou v jedné rovině na vrcholku hlavy, takže hroch může dýchat a sledovat okolí, i když je zcela ponořený ve vodě.
Jak vypadá útok hrocha?
Většinu dne hroši odpočívají nebo spí, a nemají rádi vyrušení. Největší nebezpečí spočívá v tom, že před útokem nevarují a rovnou zaútočí. Lidé je snadno neúmyslně přehlédnou, protože jsou ve vodě téměř neviditelní. Útočí jak samice hlídající mláďata, tak i dominantní samci, kteří jsou nejagresivnější. Hroší samci mezi sebou například neustále bojují. Staří samci jsou nejhorší, protože ti ani nepotřebují důvod k útoku.
Když ponořený hroch uvidí člun, který narušil jeho teritorium, vynoří se těsně vedle něj a buď člun rovnou převrhne, nebo ho rozkouše. To může lidem způsobit těžká zranění. Hroši občas ale oběti ještě „dodělají.“ Útočí i na suchu, kde se snaží člověka přirazit k zemi, a tam ho buď udupe, nebo ho narazí třeba na blízký strom. Před několika lety například stádo agresivních hrochů terorizovalo Namibii, kdy útočili na rybáře a krávy, které se chodily napít ke břehům řeky (na teritorium hrochů) a pošlapávaly rýžová pole. Hroši každoročně zabijí několik neopatrných turistů, ale občas jim podlehne i zkušený lovec.
Tohle jste možná o hroších netušili
Hroši dovedou vytrvale plavat, ale dokonce i běhat pod vodou. Ve vodě je mrštný a vydrží pod hladinou na jedno nadechnutí až 10 minut. Hroši jsou býložravci, kteří vycházejí na pastvu jen v noci, kdy jim sluneční žár nevysušuje kůži. Mají obrovité tesáky, které mohou být u samců dlouhé až půl metru, a jsou tvořené stejně kvalitní sklovinou jako kly slonů.
Hroši jsou býložravci, byli však i pozorováni, jak požírají mršiny, jednalo se ale o případy nedostatku potravy. Za potravou urazí až 8 km a denně sežerou až 50 kilogramů rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo. Hroch se může dožít až 55 let, v přírodě to však bývá méně.
Hroši jsou společenská zvířata, sdružují se do stád zahrnujících až 60 kusů. Samci jsou velmi teritoriální, hájí zhruba 250 - 500 metrů dlouhý úsek řeky. Teritorium si hroší samci označují trusem, který na souši i ve vodě rozmetávají pomocí ocasu.
Hroši jsou velmi hlučná zvířata, ozývají se ve vodě i na souši, a to dutým řvaním, bučením, funěním, chrochtáním a dalšími zvuky.
Podle některých vědců je hroch perspektivním zvířetem pro domestikaci, protože dosahuje rychlých váhových přírůstků při relativně malé spotřebě potravy. Dokáže přitom využívat značně nekvalitní a hrubou potravu, poskytuje výtečné maso i dostatek tuku. Chovu hrochů brání jejich síla, neovladatelnost a agresivita.
V přírodě hrochů výrazně ubývá, za posledních 10 let klesly jejich stavy až o 20 %, a to hlavně kvůli nezákonnému lovu pro maso a zuby, dalším důvodem je úbytek vhodných vodních ploch, bez kterých se hroši neobejdou. Čtěte dále: Vodnice posvátná roste celý svůj život, dýchá kůží a na suchu přežije jen několik málo hodin.
