Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Měření se provádělo na Aljašce, na Islandu, v Kanadě, ve Skandinávii a v Rusku. Spoluautorka studie Isla Myersová-Smithová z univerzity v Edinburghu počítá s tím, že arktická flóra, jež nyní dorůstá do výšky řádově centimetrů, může svůj vzrůst do konce století zdvojnásobit.

„Nejeví se to jako dramatické navýšení, ale když to přirovnáte k ekosystému v okolí svého domu, jako je například blízký les, a představíte-li si, že se jeho vzrůst znásobí dvakrát, je to dramatická změna,“ řekla vědkyně.

Na dálném severu stejně jako ve vysokých polohách Alp se rostlinám moc nedaří a krátké vegetační období vylučuje prosperitu stromů. V tundře proto přežívají malé druhy držící se při zemi.

Jenomže Arktida se rychle mění, v několika minulých desetiletích se tato oblast zahřívala nejrychlejším tempem na planetě. Tamní rostliny svůj vzrůst nijak snadno nemění, avšak pronikají tam druhy, které se v této oblasti nikdy ve velkém množství nevyskytovaly. Na pozemcích vyčleněných pro výzkum ve Švédsku a na Islandu se například objevila travina tomka vonná běžně se vyskytující v evropských nížinách, kde dorůstá do výšky 15 až 50 centimetrů. Trápí Zemi opravdu globální oteplování? Tématu jsme se podrobně věnovali zde.

A proč na výšce porostu záleží? Protože to může ovlivnit celý ekosystém. Vyšší rostliny kolem sebe zachytí více sněhu, který odizoluje zemi od velmi chladného vzduchu a zabrání jejímu hlubokému promrznutí. Půda pak v létě snadněji roztaje a do atmosféry uvolní uhlík, což přispěje k dalšímu oteplení. Vyšší rostliny také udrží svou horní část nad sněhem a tím ztmavují povrch. Tmavá barva pohlcuje více slunečního svitu a s ním i tepla.

„Přes přetrvávající nejistotu se zdá, že vyšší porost v tundře může podpořit klimatické změny v Arktidě a na celé planetě,“ sdělila další z autorek studie Anne Bjorkmanová ze Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu.

Na rozsáhlém výzkumu se podílelo 180 vědců, porovnávali údaje ze 60 000 pozorovacích stanovišť v Arktidě, Alpách a Skalistých horách. Vědci se na stanice budou stále vracet a provádět další měření. Dokumentují výšku porostu, velikost a složení listů nebo rozměry semen. „Jedním z našich cílů je výsledky zpřístupnit, aby si vědci po nás mohli položit otázky, o nichž my dnes ještě nevíme,“ řekla Myersová-Smithová.