Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž vytlačuje původní druhy. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celé ekosystémy, což vede k potlačení či likvidaci mnoha původních druhů.

Mezi nejhorší případy historie můžeme řadit zavlečení koček a krys na ostrov Mauricius, kde se výrazným způsobem podepsaly na vyhynutí dronteho mauricijského, neboli blbouna nejapného, protože sežraly vejce toho zbytku nelétavých ptáků, které ještě nestačil sežrat člověk. Katastrofu, jak ekologickou, tak i ekonomickou, způsobilo i zavlečení králíků do Austrálie. A mohli bychom uvést mnoho dalších příkladů. Jak králíci málem sežrali Austrálii se můžete dočíst zde.

Ale nemusíme chodit až na druhý konec světa. Například naši zahrádkáři zoufají nad zavlečením plzáka španělského, původně pocházejícího ze severní části Pyrenejského poloostrova, do našich zahrad a zahrádek. Tento škodlivý plž, který u nás nemá přirozeného nepřítele, nyní páchá obrovské škody v zemědělství.

A můžeme vzpomenout i nejnovějšího zavlečeného škůdce, zavíječe zimostrázového, jehož housenky dokáží ve velmi krátké době zcela zničit keře buxusů. Ani tento škůdce, pocházející z východní Asie a zavlečený na naše území někdy v roce 2011, nemá u nás žádné přirozené nepřátele. Více o zavíječi zimostrázovém se dočtete v tomto našem článku.

S velkými potížemi se nyní potýkají i ve floridském Národním parku Everglades. Zřejmě vinou nezodpovědných “chovatelů” se do zdejšího unikátního přírodního systému dostala před přibližně 15 lety krajta tmavá, had z jihovýchodní Asie, který dosahuje délky až 5 metrů. Výsledkem jejího množení ve volné přírodě je drastický úbytek dříve hojných savců.

Nejvíce jsou postiženi středně velcí savci, ale krajty si poradí i s vysokou zvěří a aligátory. Úbytek savců je natolik patrný a množství invazivních hadů tak velké, že bude nutné co nejrychleji najít cestu, jak zarazit nekontrolovaný růst jejich populace. Z jižní části parku, tedy z míst, kde krajty žijí nejdéle, již zcela vymizeli králíci a lišky, pryč jsou mývalové a vačice a populace rysů klesla o 87,5 procenta!

Podle vědců je jednou z příčin tak rychlého poklesu populací savců jejich nezkušenost, protože tak velké hady neznají a nedokážou se tak před jejich útoky chránit. Ředitelka vědecké agentury U.S. Geological Survey Marcia McNuttová je názoru, že jedinou nadějí, jak ochránit místní faunu, je rychlý, rozhodný a dobře promyšlený lidský zásah.

Doufejme jen, že to nedopadne stejně jako na některých ostrovech v Karibiku, kde byly „promyšleně“ vysazeny promyky, aby tam vyhubily jedovaté hady křovináře. Jak se ukázalo, tak po tomto zásahu zmizely některé místní druhy savců a ptáků. Obávaní hadi zůstávají i nadále.