Podle superpočítače šesté masové vymírání na Zemi už začalo. Do roku 2100 vymře sedmadvacet procent pozemského života
To znamená jediné. Za necelých 80 let, což je v naší pozemské historii opravdu nic, nenávratně vymře 27 procent rostlin, zvířat a dalších druhů pozemského života. Nová studie od vědce Evropské komise a profesora z Austrálie modelovala změny klimatu a využívání půdy a jejich dopad na rostlinné a živočišné druhy. Výsledky jsou skutečně šokující. Superpočítač spočítal, že do roku 2050 zmizí 10 procent různých rostlinných a živočišných druhů a do roku 2100 zmizí 27 procent diverzity obratlovců. Ano, to je více než čtvrtina našich zvířat za 75 let.
Vědci pro svůj modelový výpočet použili 33 000 druhů, které by se mohly rozptýlit a adaptovat, 15 000 adaptabilních potravních sítí, a dokonce i potenciální invazní druhy. Simulace s výsledky publikovanými v Science Advances měřily příspěvek ekologických interakcí k počtu vyhynutí a modelovaly, jak primární vymírání vyvolaná přímo změnou klimatu a využívání půdy vedla k dalším vymíráním.
Simulace pozorovaly reakci druhů v měsíčních intervalech mezi lety 2020 a 2100 a následně zaznamenaly rychlý pokles diverzity mezi lety 2020 a 2050, což naznačuje, že příštích několik desetiletí bude mít pro budoucnost biologické rozmanitosti opravdu velký význam. Klíčové výhody používání superpočítače umožnily vědcům vytvořit virtuální Zemi s životy rostlin a zvířat přímo spojenými s klimatem, využíváním půdy a dalšími rostlinami a zvířaty. Díky tomuto efektu řetězové reakce se ztráta biodiverzity zesílí až o 184 procent, uvádí studie, která ukazuje, jak nezohlednění ekologických interakcí vede k vážnému podcenění současné krize biologické rozmanitosti.
Bohužel ztráta některých druhů zvířat není jediná věc, která nás čeká v příštích desetiletích. Model ukazuje, že extrémní daň z globálních změn pro rozmanitost obratlovců může být druhořadá ve srovnání s poškozením struktury ekologické sítě. Jinými slovy, jde o řetězovou reakci. V některých nejhorších simulacích zmizela až polovina spojení v potravních sítích mezi druhy. Čím větší druh, tím výše v potravním řetězci a tím zranitelnější takový druh je a čeká ho vyhynutí.
Co to tedy přesně znamená? Znamená to fakt, že Země už vstoupila do svého šestého hromadného vymírání. Jenomže tentokrát za to může lidský druh. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou totiž především změny ve využívání půdy, nadměrná sklizeň, znečištění, změna klimatu a biologické invaze. A velkou roli hraje také již výše popsaná řetězová reakce mezi druhy v potravním řetězci. Jakmile začne vymírat jeden druh, přijde ztráta dalších druhů, kterou způsobí ztráta jiných druhů.
Výsledky výpočtu superpočítače jsou doslova šokující. Nová studie totiž prokázala, že nevratné ztráty mnoha druhů budou mnohem větší, než se dosud myslelo. A to s sebou pochopitelně přinese mnohé další problémy, které na Zemi lidstvo čekají už za několik desetiletí.
Vědci, kteří se na této studii podíleli, sice tvrdí, že i jejich studie má jisté limity a nemůže úplně přesně předpovídat, jak se život na Zemi bude vyvíjet dál, nicméně jejich práce nastínila poměrně jasně, kam naše planeta spěje v tento okamžik. Vše může pochopitelně ovlivnit do nějaké míry lidské chování, emise a hospodaření s půdou, nicméně šesté vymírání na Zemi už úplně zastavit nejde.
Autorský článek, další zdroj: Science Advaces
