Obří ptakoještěr létal jako kondor a přistával jako letadlo

 Země a Příroda 
08. ledna 2022 23:13 / Radek Chlup
  0
📷
2 fotografie v galerii
Quetzalcoatlus northropi létal jako kondor, kráčel po zemi jako žirafa a lovil jako čáp Wikipedie
Ve vzduchu připomínal malé dopravní letadlo, na zemi dnešní žirafu. Vědci provedli sérii studií kosterních ostatků největšího létajícího tvora všech dob Quetzalcoatlus northropi. Tohle monstrum bylo tak obrovské, že paleontologové nechápali, jak vůbec mohlo vzlétnout. Podle aktuální práce k tomu využívalo sílu vlastních nohou.

Quetzalcoatlus northropi byl gigantický ptakoještěr žijící v období svrchní křídy před 70 až 66 miliony let. Jeho křídla měřila v rozpětí 12 metrů, díky čemuž připomínal malé dopravní letadlo. Když přistál na povrchu, aby lovil dlouhým zobákem ryby, bezobratlé, malé obojživelníky či mláďata dinosaurů, měřil na výšku až 6 metrů, tedy zhruba jako moderní žirafy. 

Startoval výskokem 

Quetzalcoatlus northropi vážil asi 200 kilogramů a paleontologové ze stovek nalezených fosilií nedokázali vyčíst, jak se tak rozměrné a těžké zvíře dostávalo do vzduchu a jak přistávalo. Mohlo se před vzlétnutím rozběhnout jako albatros, nebo se pohupovat po špičkách křídel jako netopýr. Podle některých názorů dokonce nelétalo vůbec, pokud nebylo v přímém ohrožení. 

Vědci analýzou kosterních ostatků Q. northropi a jeho menšího příbuzného Quetzalcoatlus lawoni s rozpětím křídel okolo 4,5 metru zjistili, že ptakoještěr před letem vyskočil do výšky 2,5 metru a mávnutím velkými, silnými křídly se vznesl do vzduchu, kde se dokázal udržet několik dnů v kuse. 

„Tohle byl pro něj nejlepší způsob vzletu. Vyžadoval sílu v nohou. Když dokázal Q. northropi vyskočit do dvojnásobku šířky svých boků, tedy do 2,5 metru, mohl mocně mávnout křídly a odpoutat se od země,“ řekl paleontolog a jeden z autorů studie Kevin Padian z Kalifornské univerzity. 

Přistával podobně jako letadlo 

Ptakoještěr připomínal kondora. Vzdušné víry využíval k plachtění, díky čemuž ušetřil energii. Dokázal přitom během deseti dnů uletět až 16000 kilometrů. Velkou hlavu a dlouhý krk využíval k manévrování. 

Tvor přistával podobně jako letadlo. Když se blížil k povrchu, zpozvolna zpomaloval. Jakmile se dotkl předníma nohama země, poskočil, aby udržel stabilitu. Nakonec dosedl na všechny čtyři končetiny. Důkazy o jeho přistávání vědcům poskytují fosilizované stopy odhalené ve Francii. 

„Výsledky této komplexní studie budou užitečné pro studium pterosaurů, prvních zvířat po hmyzu, která byla schopna létat vlastní silou,“ vysvětlil Matthew Brown, paleontolog z Texaské univerzity. Psali jsme také: V jurských lesích žil Monkeydactyl, opičí ptakoještěr s lidskými palci

Zdroj: DayToNews.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Autorka My všichni školou povinní Markéta Zinnerová v slzách. Zemřel jí milovaný manžel

Styl

Hubnutí po čtyřicítce. Dejte si pozor na nízký příjem kalorií a další chyby, kvůli kterým ženy často...

Tech

U kvantových počítačů byl právě dosažen významný milník. Pracují s 99procentní přesností

Zavřít reklamu