Komunitu v Indii zachraňuje od sucha umělý ledovec. Ten zdejším lidem dodává sladkou vodu
Ledovce nejsou pouhé indikátory klimatické změny. Mají svůj cyklus, kdy s létem tají a v zimě rostou. Když tají, tak dodávají do údolí sladkou vodu nezbytnou pro ekosystémy v údolích. Zásobují rozlehlá města v Indii a Jižní Americe, ale také jde o proces důležitý pro menší venkovské komunity.
Patří mezi ně i komunita žijící v indickém údolí Ladakh. V sevření Himalájí a pohoří Karákóram zde žije 300 000 osob. Studené, vyprahlé údolí spadá do oblastí, které trpí na sucho, protože hory přirozeně stíní deště. Zdejší pěstování plodin je tedy závislé na sladké vodě z ledovců v horách, které však rychle mizejí.
S tím se zkracuje doba růstu už tak vzácných plodin, které jsou sklízeny jen několik měsíců v roce. Ledovce se kvůli klimatickým změnám stále zmenšují či úplně mizejí, což je v této oblasti opravdu problém, který byl prezentovaný dokonce i na probíhající konferenci OSN o změnách klimatu - COP26.
Není to dlouhodobé řešení
Myšlenku umělých ledovců uvedl v roce 2013 inženýr Sonam Wangchuk. Nyní ji využil mezinárodní tým vědců ve spolupráci s Jawaharlal Nehru University v Novém Dillí. Do údolí postavili konstrukci ze dřeva a oceli, která gravitací odvádí vodu z nedalekých potoků během období dešťů. Tu pak rozstřikuje do vzduchu jako fontánu.
Teploty pod nulou pak vodu zmrazí a vniká masa ledu - ledovec ve tvaru buddhistické svatyně, který není vystaven Slunci a horku takovou měrou jako ledovce v horách. Umělý ledovec pak v létě déle taje, a tak dodává vodu v suchém klimatickém okně.
Budování umělých ledových rezervací není novinkou, ale v minulosti byly stavěny v méně efektivních tvarech a mnohem výše v horách, takže je bylo obtížné spravovat.
Je to šikovný vynález, ale není dlouhodobým řešením, varují odborníci. Psali jsme také: Vědci už vyřešili dlouholetou záhadu chybějícího ledu na Zemi.
Zdroj: The Conversation.
