Vědci přišli na to, proč krokodýli vypadají už 200 milionů let pořád stejně
Jak vysvětluje hlavní autor studie Max Stockdale z University of Bristol, příbuzní krokodýlů jsou tu mimořádně dlouhou dobu. Dědičné fosilní pozůstatky byly nalezeny ve skalách z rané jurské doby, jsou tedy staré asi 200 milionů let. Tito krokodýli z doby dinosaurů často vypadají překvapivě jako dnešní krokodýli.
Za vším hledejte zpomaleného krokodýla
Aby vědci mohli tuto záhadu rozluštit, vložili evoluční data do nového masivního matematického modelu. Zjistili, že krokodýli, kterých je dnes 25 velmi podobných, ale odlišných druhů, se vyvíjeli různě.
Přemýšlejte o tom jako o klasickém lidovém příběhu o želvě a zajíci. Jde o to, že krokodýlí druhy se vyvíjely různě. Některé rychleji a jiné pomaleji. A za celých 200 milionů let se někteří vyvíjeli tak pomalu, že dnes vypadají stejně jako tehdy. To jsou ty želvy. Rychle se vyvíjející krokodýli naopak na svoji rychlost doplatili a různě vymírali během klimatických událostí.
U krokodýlů je také šťastnou náhodou, že pomaleji se vyvíjející druhy mají správnou kombinaci kvalit, které jim během jejich gigantického času umožňují přežít téměř všechny podmínky na Zemi. Mohou například přežít dlouhou dobu bez jídla.
Jsou tu ještě další druhy, které mají podobnou historii?
Krokodýli, kteří zmizeli během hromadných vymírání, podle výsledků výzkumu měli překvapivě málo společného s krokodýli, kteří jsou tu po celou dobu. Vědci je pracovně nazvali "nadčasovými krokodýly".
Tým Maxe Stockdala si myslí, že by tu mohly být další "živé fosilie", které se prakticky po miliony nebo alespoň stovky let nezměnily. A mohl by pro ně dost možná platit stejný princip jako pro krokodýly. Prvním adeptem jsou želvy, nebo alespoň některé jejich druhy.
A proč je to vlastně tak důležité? Pochopení toho, jaké druhy zvířat přežily beze změn a které vymřely, pomáhá vědcům pokračovat v sestavování extrémně dlouhé evoluční historie Země. Dále čtěte: V Indickém oceánu vědci zachytili dosud neznámou populaci modrých velryb.