Další poklad nalezený na Sibiři. Padesát tisíc let staré ostatky srstnatého nosorožce jsou téměř neporušené
Globální oteplování na Sibiři způsobuje tání permafrostu, tedy zamrzlé půdy. Díky tomuto procesu se na povrchu objevují ostatky prehistorických zvířat. V oblasti Jakutska už místní obyvatelé a vědci nalezli dvě mláďata jeskynních lvů, bizona, koně, mládě srstnatého nosorožce a dosud nejzachovalejšího srstnatého mamuta.
Nově objevený srstnatý nosorožec byl dospívajícím jedincem ve věku od tří do čtyř let, který pravděpodobně žil před 20 až 50 tisíci lety. Na potvrzení přesné doby výskytu však vědci ještě čekají. Příčinou smrti zvířete, v době, kdy se pravděpodobně oddělilo od své matky, může být utonutí, možná pád do nějaké jámy, uvedl paleontolog Valery Plotnikov z Ruské akademie věd, který doplnil, že nosorožec zemřel s letní srstí.
Nález poputuje do Švédska
„V zadní části ostatků jsou měkké tkáně, pravděpodobně genitálie a část střeva,“ řekl Plotnikov. „To nám umožní studovat výkaly a rekonstruovat paleoekologii.“ Stejně tak ještě není známo pohlaví zvířete. Stopy na rohu naznačují, že pomocí něj nosorožec sháněl potravu.
Ostatky zvířete mají být odeslány do hlavního města Jakutska, kde budou provedeny další analýzy. Poté budou přepraveny do Švédska. Vědci tam pracují na sekvenování genomů několika dalších nosorožců, aby lépe porozuměli jejich historii.
Nosorožci srstnatí obývali eurasijské stepi v období pozdního pleistocénu. Někdy jsou označování za věrné „průvodce“ mamutů. Jejich srst je chránila před chladnými podmínkami, v nichž žili. Psali jsme také: Čtyřicet tisíc let stará hlava pradávného vlka byla nalezena na Sibiři.