Velké překvapení. Vrány jsou schopny vědomého myšlení, stejně jako primáti

Vrány jsou chytřejší, než se dosud myslelo
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
05. října 2020 08:22 / Pixabay
  19   1
Nový výzkum vran odhalil dost překvapivé zjištění. Vrány nejsou jen chytré, ale mají také určitou formu vědomí, díky níž si mohou uvědomovat svět kolem sebe. Jinými slovy, mají subjektivní zkušenosti.

Jde o primární nebo smyslové vědomí, které bylo dříve prokázáno pouze u primátů. A to znamená, že kromě přehodnocení ptačího mozku nyní možná budeme muset přehodnotit naše chápání toho, jak vědomí vzniká.

"Výsledky naší studie otevírají nový způsob pohledu na vývoj vědomí a jeho neurobiologická omezení,“ řekl fyziolog Andreas Nieder z univerzity v Tübingenu.

Vrány přemýšlejí

U zvířat, která samozřejmě nekomunikují lidskou řečí, je obtížné vědomí zjistit. Vědomí je schopnost uvědomovat si sebe a svět kolem sebe, vědět, co víte, a přemýšlet o těchto znalostech. Zdokonaluje řešení problémů a rozhodování a v tom vrány skutečně vynikají.

Primární vědomí je nejzákladnější formou vědomí, jak ho kategorizujeme. Vědomí vnímání světa v přítomnosti (a bezprostřední minulosti a budoucnosti). Primárně je spojováno s mozkovou kůrou primátů, složitou vrstvenou oblastí mozku savců.

Mozky ptáků jsou ale strukturovány zcela odlišně od mozků primátů a jsou hladké tam, kde jsou mozky savců vrstvené. Takže i když jsou vrány neuvěřitelně chytré, nikdo nečekal, že budou mít mozkové schopnosti primátů.

"Naše výsledky přesvědčivě ukazují, že nervové buňky na vyšších úrovních zpracování mozku vran jsou ovlivněny subjektivní zkušeností, nebo přesněji vytvářejí subjektivní zkušenosti,“ řekl Nieder.

Mozek nerozhoduje

Výsledky potvrzují, že subjektivní zkušenosti nejsou výlučné pro mozek primátů a že složité vrstvení mozku savců není podmínkou vědomí. Další studie zjistila, že hladkost ptačího mozku vůbec neznamená nedostatek složitosti.

Biopsycholog Martin Stacho z Ruhr-University Bochum v Německu a jeho kolegové charakterizovali pomocí 3D zobrazování polarizovaného světla a trasování nervových obvodů anatomii mozků holubů a sov. Zjistili, že mozková architektura u obou ptáků je nápadně podobná mozkové architektuře savců.

Je možné, že podobné kognitivní schopnosti se vyvinuly nezávisle u ptáků i savců, což je jev známý jako konvergentní evoluce. Je ale také možné, že naše mozky jsou si více podobné, než jsme si dosud mysleli. A také to znamená, že primární vědomí může být u ptáků a savců mnohem častější, než jsme si uvědomovali.

A tak nyní vědci chtějí hledat odpovědi na další zásadní otázku. Mají tato zvířata také sekundární vědomí? Tedy jsou si vědomi toho, že jsou si vědomi? Dále čtěte: Tato interaktivní mapa ukazuje, kde se nacházel váš domov na Zemi před 750 miliony let.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Jak vybrat vhodný dalekohled, se kterým můžete sledovat hvězdy a vesmír

Dům a zahrada

Důkladnou přípravu na zimu vyžaduje nejen zahrada. Nezapomeňte ani na svůj plot

Cestování

Dívejte se pořádně pod nohy. Uvidíte ta nejkrásnější schodiště na světě

Zavřít reklamu