Záhada Ďatlovovy výpravy: Příčinou smrti turistů skutečně mohla být lavina. Ne vše ale vysvětluje

 Záhady a tajemství 
12. února 2021 08:13 / Radek Chlup
  0
📷
5 fotografií v galerii
Známá fotografie členů Ďjatlovovy výpravy, kteří se již nevrátili  dyatlovpass.com
V roce 1959 došlo v oblasti ruského pohoří Ural k tragédii, která se pro svůj mysteriózní nádech v podstatě zařadila mezi ruský folklor. Tehdy tam pod rouškou noci za nejasných příčin zahynulo devět turistů. Mladí studenti, v jejichž čele stál Igor Ďatlov, svůj konec nečekaně nalezli na východním úbočí hory Cholat Sjachyl. Švýcarští vědci teď představují nové důkazy o lavině.

Členové turistické výpravy, kterou vedl Igor Ďatlov (23 let), měli namířeno na horu Otorten, což v mansijštině, v jazyce místního národa Mansijců, znamená „nechoď tam“. V jejím sousedství se nachází neméně znepokojivá hora Cholat Sjachyl, překladem „Hora mrtvých“. Právě tam měla výprava přenocovat. Podle místní legendy na svazích hory kdysi zahynulo devět lovců. Mansijci pak tuto horu prokleli. Věděli místní obyvatelé něco, o čem turisté neměli ani ponětí?

Strachu podlehli i záchranáři

Mezi záchranáři, kteří jako první zajistili těla, než přijela vyšetřovací skupina, se na místě rozšířil strach z lesních duchů. Podle jiných teorií to byli sami domorodci, kteří zabíjeli, neboť výprava vstoupila na posvátné území. Ti však byli po nalezení těl sami vyděšení. Na severním Urale ruská armáda prováděla testy nosných raket pro jaderné zbraně. Podle některých hypotéz studenti viděli právě takovou raketu. Jelikož šlo o tajný projekt, armáda na ně vyslala skupinu, která je zlikvidovala. Konkurenční turistická výprava, která se nacházela 50 kilometrů od té Ďatlovovy, údajně nad oblastí pozorovala dva zářivé kotouče s jasným bodem uprostřed. Z toho vznikly i hypotézy o UFO. Divná světla nezávisle na sobě potvrdili i jiní turisté a sami domorodci. 

Studenty každopádně něco muselo překvapit a vyděsit až k smrti. Po půlnoci totiž na několika místech náhle prořízli stan zevnitř a v nevhodném oděvu vběhli do teplot minus 25 stupňů Celsia a silného, mrazivého větru, který byl zapříčiněn průchodem studené arktické fronty.

Jejich těla byla objevena zhruba kilometr od stanu. Bez bot a s potrhaným spodním prádlem, někdy s oblečením jiných členů výpravy, dny, týdny, v některých případech až měsíce poté, co vystrašení vběhli do tmy a již se nevrátili. Na ostatcích byla identifikována závažná, hrozivá poranění, jako jsou zlomená žebra a zranění na lebce. Dvě oběti incidentu neměly oči, jedna přišla o jazyk. Jediný, kdo přežil, byl Jurij Judin (21 let). Ten se od skupiny oddělil v opuštěné geologické osadě kvůli zdravotním problémům. To ještě nevěděl, že mu jeho rozhodnutí zachránilo život.

Vyšetřovatelé se incident snažili vysvětlit lavinou. Neodpovídala tomu však některá podivná poranění, relativně mělký svah hory, a chyběl k tomu dostatek důkazů. Původní sovětské vyšetřování tedy případ uzavřelo bez uspokojivého vysvětlení. K opětovnému přezkoumání došlo minulý rok. Opět se otevřela možnost laviny jako nejpravděpodobnější příčiny. Ovšem nepříliš přesvědčivě.

Ne vše lavina vysvětluje

Hypotézu o lavině opětovně otevřel Johan Gaumee, vědec mechaniky sněhu na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne a spoluautor studie Alexander Puzrin ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu. Jejich modely naznačují, že mělkost povrchu Cholat Sjachyl se nevylučuje se spuštěním laviny, a to pár hodin poté, co turisté na svahu vyhloubili díru, kam umístili svůj stan. „Kdyby neudělali zářez ve sněhu, nic by se nestalo,“ tvrdí Puzrin.

To by však samo o sobě nestačilo, mohl to být pouze spouštěč. Katabatický vítr pravděpodobně unášel sníh a zapříčinil jeho hromadění na svahu. V určitém okamžiku se tam mohla utvořit a šířit prasklina, která způsobila uvolnění sněhové plošiny nad stanem. A to vedlo k tomu, že stan zasypala menší lavina, po které by nemuselo zůstat mnoho stop. Turistům se v tom momentě podařilo proříznout stan zevnitř a utéct.

Další simulace se zabývala děsivými zraněními obětí. Podle ní by lavina taková zranění, zejména ta na hrudi, způsobit mohla, protože turisté mohli být masou sněhu přitisknuti k podlaze stanu, která byla vyztužena jejich lyžemi. Samozřejmě však nad událostí zůstávají otazníky, které tato studie neřeší. Například nevysvětluje, proč nešťastníci ze stanu vyběhli s minimem oblečení. Dokonce bosí a v takové panice. Neřeší ani to, z  jakého důvodu byly na nalezeném oděvu stopy po radioaktivitě. A rovněž lavina nodpovídá podivnému rozmístění těl po okolí. „Pravdou samozřejmě je, že ve skutečnosti nikdo neví, co se té noci stalo,“ přiznává Puzrin.

Záhadou je také to, proč se dva nalezení členové výpravy snažili vylést na borovici, která byla do svých pěti metrů polámaná a na její kůře byla nalezena lidská kůže. 

Studie měla podle autorů pouze poukázat na to, že lavina není úplně scestnou teorií. Ať už je to jakkoliv, domorodé kmeny dvě tamní hory těmito odstrašujícími názvy nepojmenovali jen tak pro nic za nic. Stejně tak jako průsmyk, kde výprava zahynula, dostal jméno po vedoucím výpravy. Ďatlovův průsmyk.

Tragédie na Hoře mrtvých inspirovala i umělce. Na tohle mrazivé téma byl natočen snímek Záhada Hory mrtvých z roku 2013. V roce 2015 emotivní příběh zhudebnila ruská ambientně rocková kapela Kauan na svém albu Sorni Nai. I přes snahu vědců je tento příběh stále plný záhad. Je otázka, zda je věda vždy jediným možným vysvětlením. Psali jsme také: Vědci zjistili, proč někteří lidé slyší hlasy mrtvých

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky