Kdy se lidé naučili používat oheň, je stále záhadou. Pro archeology je velmi obtížné najít zachovalé důkazy
Pro archeology je totiž velmi obtížné najít zachovalé důkazy o používání ohně. Dosud tedy přesně nevíme, kdy se to lidé vlastně naučili. Jedno je ale jasné. Oheň se používal napříč světovými kontinenty.
Nejdříve lidé rozdělali oheň zřejmě v Africe
Odborníci vědí, že před asi 400 000 lety se v archeologických záznamech po celé Evropě, na Středním východě, v Africe a Asii začal objevovat oheň mnohem častěji, tedy v této době bylo používání ohně už poměrně rozšířené.
Nejméně dvě izolovaná místa ukazují, že naši předci používali oheň před 400 000 lety. Například v lokalitě v Izraeli, jejíž stáří se odhaduje asi na 800 000 let, našli archeologové ohniště, pazourek a spálené fragmenty dřeva. Ovšem na jiném místě, konkrétně v jeskyni Wonderwerk na jihu Afriky, našli vědci důkazy, že lidé používali oheň asi před 1 milionem let. V této jeskyni našli zbytky spálených kostí a rostlin a to, co vypadalo jako ohniště.
Podle vývoje člověka by lidé ale měli používat oheň o dost dříve
Přestože je Wonderwerk místem, na kterém se většina odborníků shodne na tom, že lidé tam používali oheň, teoreticky by ho měli používat mnohem dříve. Asi před 2 miliony let se střeva lidského předka Homo erectus začala zmenšovat, což naznačuje, že něco jako vaření usnadnilo jeho trávení. Mezitím jeho mozek rostl, což vyžaduje hodně energie. "Kde jinde by získal energii bez použití ohně k vaření jídla?" řekl paleoantropolog IanTattersall s odkazem na vaření masa a zeleniny.
Pro podporu tohoto argumentu je tu nález v lokalitě Koobi Fora, regionu v severní Keni, který je bohatý na paleoantropologické pozůstatky, které se datují asi 1,6 milionu let zpět. Doposud tam byly nalezeny spálené kosti sdružené s dalšími artefakty. Spálený sediment byl seskupen odděleně, což naznačuje, že existovalo jedno místo pro udržování ohně a další, kde starověcí lidé trávili většinu času.
Ale ne všichni odborníci s tímto názorem souhlasí. Oheň na těchto místech možná vznikl bez lidského přispění. Je možné, že důkazy mohou vycházet z keřů, které vzplály přirozenou cestou.
Kdykoli došlo k požáru, schopnost člověka zachytit a ovládat požáry nebo vytvářet vlastní ohně, měla masivní dopady na vývoj druhu. Pravděpodobně to prodloužilo délku života, učinilo lidi společenskými tím, že jim dalo místo, kde se shromáždili, a spolu s vynálezem oděvů jim oheň pomohl přestěhovat se do chladnějšího podnebí. Používání ohně také pravděpodobně zvýšilo lidské poznání. Důkazy o tom, kdy se tak stalo vůbec poprvé, ale zatím nejsou. Dále čtěte: Mumifikaci, ztracené umění balzamování mrtvých, dnes již nikdo neumí.